Lehce nakyslá bylinka tvoří dokonalou symfonii chuti s mírně nasládlou rybou, to je slavný pokrm zvaný losos se šťovíkovou omáčkou. Jídlo naservírované na bělostném talíři vypadá výtvarně tak dokonale, že host chvíli váhá, jestli se lahůdky vůbec smí pustit.

Jak vrchol kulinářského umění vlastně vznikl? Zahrada francouzských restauratérů Troisgrosových nabízí v létě roku 1962 velmi bohatou úrodu šťovíku.

Pierre Troisgros (1928‒2020), šéfkuchař rodinného hotelu ve francouzském Roanne, přemítá, jak originálně připravit svým hostům plochý filet lososa, nový způsob zpracování ryby, který se naučil a chce ho úspěšně převést do praxe.

Recept odsouhlasí mistr

Pierre si během svých úvah všimne odloženého košíku plného natrhaných bylinek. „S tím už by se dalo něco podniknout,“ pomyslí si. Napadne ho, že by šlo přidat šťovík k šalotce a zalít vše smetanou, vermutem a bílým vínem.

Trochu nezvyklá a o to zajímavější kombinace je na světě. Originalita se cení a chutě se vzájemně dokonale snoubí Geniálně jednoduchý recept odsouhlasí i jeho bratr Jean Troisgros, který je v jejich rodinném podniku mistrem přípravy omáček.

Vsadí na zeleninu

Hostům přichystají i netradiční podívanou. Nabídnou rybu dokonale naaranžovanou na talíři a jenom jemně přelitou omáčkou. Stávají se tak průkopníky platingu jídla, umění servírování, které do té doby patřilo k opomíjeným disciplínám.

Jíst se má i očima, důraz na design jídla je důležitý. Zavádějí také dnes celosvětově populární trend nové kuchyně, která sází na odlehčené omáčky a velké množství zeleniny.