Skip to content

Tajemný národ Čólů: Proč se panovník klaněl kameni ve tvaru mužské chlouby?

Do dokončeného Brhádíšvarova chrámu přinášejí lidé bronzové sošky bohů. Sejde se jich tady snad šedesát a některé z nich doslova jiskří erotikou. V chrámu poslouží k různým rituálům. Jejich kouzelné ruce požehnají manželství i plodnosti. A co teprve čtyřmetrový kámen uprostřed svatyně, který až příliš nápadně připomíná mužskou genitálie…

„Od této chvíle jsi mým spoluvládcem,“ podívá se čólský vládce Rádzarádža I. Veliký (985–1015) roku 1012 do očí svému synovi Rádžéndrovi I. (†1044), který právě dostal královské pomazání. Nyní mu náleží titul juvarádža, mladý král. Spoluvláda otce a syna má zabránit krvavým bojům o trůn. Jihoindická Říše Čólů, potomků středoasijských Hunů, kteří nevyrazili pustošit Evropu, ale zůstali ve své domovině, nyní zažívá svoje nejlepší období.

Král Čólů Rádzarádža I. Veliký věří v tajemnou moc duchů a přírodních božstev. Jeho život je s nimi propojený.

Duchové, démoni a čarodějnice
„Je málo míst na světě, kde krajina a božstvo jsou více propojeny než v jižní Indii,“ píše současný skotský historik William Dalrymple o zlatém období Říše Čólů. Každá jihoindická vesnice má na přelomu 10. a 11. století vlastní bohy, duchy stromů a vodních nymfy, které ovlivňují každodenní život lidí. Na mýty a příběhy, které spojují krajinu s hinduistickými bohy Šivou a Višnou, tu narazí každý návštěvník.

Svého syna Rádžéndra I. učiní svým spoluvládcem. Toto opatření má zabránit sporům o trůn.

Tenhle kopec byl démonem ve formě obrovského hada, který se pokoušel pohltit chrám, tato skála zlým slonem, který se pokoušel usmrtit Brahminy (třída kněží a učitelů), než ho Šiva zaklel do kamene…“ vypráví Dalrymple. Nikdo se pak nemůže divit čínským kronikám, které popisují čólské čarodějnice. Tyto ženy prý svými rituály dokážou i přivolat mráz nebo bouřku. Spojení s přírodou je silné a věří mu i nemocný panovník.

S dostavbozu chrámu v Tančávuru má vládce spojeno své uzdravení.

Chrám pomůže k uzdravení
„Až chrám dostaví, jistě se uzdravím,“ pevně doufá Rádzarádža, když roku 1010 pozoruje dělníky, jak staví další patro gópury. Chrámová věž v jihoindickém Tánčávuru vyroste věž do výše 65 metrů. Celou svatyni hinduistického Brhádíšvarova chrámu zasvěceného bohu Šivovi pokryjí sochy a reliéfy mytologických výjevů. Jejich kouzelnému vlivu přikládá prý malomocný Rádzarádža obrovský význam. „Přivezte kámen z posvátné řeky Narmady,“ přikáže nakonec. Čtyři metry vysokému lingamu uvnitř svatyně se pak klaní. A legenda vypráví, že se opravdu dočká svého uzdravení.

Zavádí i řadu demokratických opatření. Rádzarádža I. Veliký patří mezi velmi praktické vládce.

Volí se losováním
Navzdory víře v rituály a kouzla ale Rádzarádža projevuje i mnoho praktických vladařských schopností. Ovládne jih Indie až k řece Tungabhadře a podmaní si i Maledivy a část Cejlonu (dnešní Srí Lanka). Je nejenom dobyvateĺ, ale i dobrý správce říše. Dokonce ji demokratizuje. „Despotismus královské osobní moci účinně omezovala instituce jakési ministerské rady a pořádek ve státě udržovala dobře organizovaná administrativa, kontrolovaná s pomocí královských inspekčních cest,“ píše český indolog Dušan Zbavitel (1925–2012). Hodně pravomocí ve státě přejímá místní samospráva zvaná mahásabhá. Ovlivnit ji mohou všichni muži v obci, když se sejdou k volbě výkonného výboru várijamu. Volby probíhají losováním připomínajícím současné loterie.

Foto: tribeless.in, wikipedia.org, wikia.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství
Zobrazit více …