„Dosáhnete obrovských zisků ze zámořských obchodů,“ slibuje John Law celému francouzskému královskému dvoru. Všichni mu věří. Zná přece recept, jak se dostat se z dluhů, které po sobě zanechal „král Slunce“ Ludvík XIV. Místo toho ale jeho banky chrlí další peníze, které už nemají hodnotu papíru, na němž byly vytištěny. Král když francouzský král Ludvík XIV. […]
Francouzský král Ludvík XIV. vzdychne. „Přeje si Jeho Výsost ještě něco?“ zeptá se sluha. „Oběd,“ pronese unaveně. Hodiny už se nachýlily ke druhé odpolední, a proto je nejvyšší čas dostát královským zvykům, které panují na dvoře Ludvíka XIV. (1638‒1715). Ten, kdo má pocit, že v denním harmonogramu krále země galského kohouta převažují hlavně milostné radovánky s metresami […]
Rostlina vodnice a její plody si svoji oblibu vybudovala už v antickém Řecku a Římě. Plody dnes prakticky neznámé a zapomenuté rostliny se hojně jedly hlavně ve středověku. Předtím, než v roce 1492 objevil janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (1451‒1506) Ameriku a přivezl z Nového kontinentu brambory, plnily jejich úlohu právě plody vodnice. Evropské stoly jimi téměř přetékaly, staly […]
V dobách vlády francouzského krále Ludvíka XIII. zažívají boom paruky. Ludvík totiž začíná plešatět už v mladém věku, a aby si nedělal na dvoře ostudu, vyřeší to bohatou parukou. Předčasná ztráta vlasů je u francouzských panovníků zřejmě dědičná. Ludvík XIV. (1638–1715) si proto nechává vyholovat hlavu a nahrazuje vlasy bohatými a propracovanými vlásenkami. Navíc trvá na […]
Nejstarší zmínky o rodu, sídlícím na hradě Bourbon l´Archambault v centrální Francii, pocházejí už z doby před rokem 1000. Za strmým vzestupem nepříliš významného venkovského rodu přitom stojí sňatek vévody Antonína Bourbonského s dědičkou navarrské dynastie Janou de Albret. Jindřich III., jeden z Antonínových potomků, si potom ve 2. polovině 16. století vybojuje francouzský trůn. Když v roce 1559 zemře […]
Francouzský klenotník a cestovatel Jean Baptiste Tavernier získává při své cestě po Indii někdy kolem roku 1660 diamant o váze 112 karátů (22 gramů). Po svém návratu do Francie nabídne v roce 1668 kámen na prodej francouzskému králi Ludvíkovi XIV. „Ano, koupím ho,“ souhlasí panovník. Tavernierovi za něj a ještě další menší diamanty vyplatí 220 000 livrů, tolik peněz tehdy stálo 147 kg čistého zlata. Lesk kamene krále doslova oslní. „Vybrousíte ho […]
Počátky knihovního fondu dnešní Francouzské národní knihovny na pařížské Rue de Richelieu sahají do roku 1368, kdy si francouzský král Karel V. (1338–1380) zakládá královskou knihovnu. Po peripetiích v podobě mizení a opětovného nalézání svazků a stěhování sbírek se za vlády krále slunce Ludvíka XIV. (1643–1715) roku 1692 knihovna otevírá veřejnosti. První katalog Už v letech 1739–1753 dostávají čtenáři k dispozici katalog v 11 svazcích. Během Velké […]
„Povoluji vám vlastní ochranu,“ kývne na konci března 1634 francouzský král Ludvík XIII. na žádost kardinála Armanda Jeana du Plessise de Richelieu. Při hledání nejvhodnějšího velitele padne kardinálova volba na zdatného šermíře Françoise d´Ogiera, který se stane kapitánem. Do tří týdnů se zrodí celá kompanie, tedy rota. Mušketýrům nechybí ve výzbroji mušketon, kord a pistole. […]
Točí se o něm filmy a hrají se o něm muzikály. Nejeden historik se snaží přijít na kloub tomu, kdo byl tajemný muž se železnou maskou, jehož identita byla pod trestem smrti bedlivě střežena! Příběh muže se železnou maskou si vypůjčí Alexandre Dumas starší (1802–1870), jehož román si získá značnou popularitu a stane se inspirací […]
Ludvík XIV. si v roce 1665 se zájmem prohlíží svoji nově zbudovanou menažérii u zámku ve Versailles. Podle jeho přání se tu 222 druhů zvířat prochází v zahradě plné exotických rostlin. Něco podobného hned tak někde nemají… Pod vedením francouzské vědecké instituce Académie des Sciences navíc v zahradě plné zvířat, pýše francouzského krále Ludvíka XIV. (1638-1715), probíhá výzkumná práce v […]
V rámci modernizace celého Ruska připraví roku 1708 car Petr I. Veliký i reformu písma a pravopisu. Případné snahy psát latinkou sice vládce odmítá, ale zavede graždanku, azbuku hodně připomínající latinku. Navíc zruší tradiční písmena, takzvané jusy. Proti tomu se ovšem vzbouří pravoslavná církev, ale není jí to stejně nic platné. Za vlády Petra I. […]
Mrzák se lačně kouká na kousek chleba a sýra, který mu podává sám nejvyšší představitel církve v Čechách. Natáhne se po jídle a málem ho pražskému biskupovi Hyzovi vytrhne z rukou. Okamžitě se do krajíce hltavě zakousne. Žebrákům, mrzákům a bezdomovcům servírují jídlo samotní biskupové. Kronikář Kosmas (asi 1045–1125) potvrzuje, že pátý pražský biskup Hyza […]
„Vzhledem k tomu, že děvky jsou nezbytné ve velkých městech, a to zejména ve městech, jako je to naše, je opravdu mnohem lepší tyto ženy mít než nemít. Také proto svatá církev toleruje děvky z dobrých důvodů. Z těchto důvodů soud a městská rada v Amsterdamu zcela nezakazuje nevěstince,“ říká amsterodamský dekret z roku 1413. […]
Určitě alespoň tušíte, kdy do Evropy dorazily brambory nebo čokoláda. Spousta dalších zajímavostí ale určitě netušíte. Možná nevíte,když se brambory v 16. století objeví, nejprve se stanou okrasou zahrad a jejich květy si kavalíři zdobí knoflíkové dírky. Teprve později lidé přicházejí na to, že se jejich hlízy dají jíst. Roku 1573 potvrzuje písemný záznam jejich […]
