Na podzim roku 1944 se 1. československý armádní sbor po těžkých bojích v okolí Dukelského průsmyku ocitnul na hranicích okupovaného Československa. Čekal je ale těžký boj, než mohli vstoupit do své vlasti. Českoslovenští vojáci v SSSR prošli do současné doby několika operacemi, včetně bitvy o Kyjev, kde se významně zasadili o úspěch celé ofenzívy […]
„Škrábat v kuchyni brambory? Tak to ani náhodou,“ zuří na konci roku 1943 Lýdia Studničková. Takhle si bojové nasazení nepředstavovala. V hlavě šestnáctileté dívky už se rodí plán, jak se konečně dostat na frontu… Počátkem roku 1942 se v Buzuluku na území SSSR formuje pod vedením tehdy podplukovníka Ludvíka Svobody (1895‒1979) zárodek československé armády. Objevuje se tu na 12 000 dobrovolníků, […]
Z umělců, inženýrů a sedláků neochotně rukujících za Rakousko-Uhersko se prakticky přes noc stávají legionáři ochotní položit svůj život za vlast. Později se opěvovaní hrdinové obratem mění v zatracované obětní beránky. Osudy příslušníků československých legií jsou mimořádně bohaté na zvraty, nečekané vzestupy i pády. Jsou mezi nimi literáti, nadaní vědci i profesionální vojáci. Někteří z nich udělají hvězdnou […]
V srpnu 1914 manifestují pod heslem „Bratři, osvoboďte Čechii!“ ve velkých ruských a ukrajinských městech Češi žijící v carském Rusku. Volyňští Češi nastupují jako ruští občané do armády, ale nejmladší generace přistěhovalců už nemusí. Z nich se potom vytvářejí dobrovolnické jednotky, s jejichž vznikem souhlasí 12. srpna 1914 ruská ministerská rada. Pověření jednotky sestavit dostává […]
Dnes klidné městečko Jaslo ležící v jihovýchodním Polsku je v lednu roku 1945 svědkem dramatických událostí. Odehraje se zde totiž bitva, které se po boku sovětských vojáků zúčastnili i ti českoslovenští. Zprvu sice vše vypadá beznadějně, nakonec se však Jaslo stane velkým československým triumfem, ale také nástrojem sovětské propagandy. První československý armádní sbor bojující na východní frontě […]
Od roku 1916 se jeho domovem stane bitevní pole. Na soukromý život bude mít Heliodor Píka (1897–1949) čas až roku 1921. Před oltář si dovede Marii Sehnalovou. Za rok se jim narodí syn Milan. Jako jeden ze tří československých důstojníků dostuduje Heliodor Vysokou školu vojenskou v Paříži. Kariéra se slibně rozjíždí. Má hodnost kapitána a stěhuje se […]
Navštivte také naše další internetové projekty: