Ze Staroměstské mostecké věže, zakládané současně s mostem, vytvoří římský král Karel IV. doslova učebnici astrologie a astronomie, alespoň to si myslí historik astronomie Zdeněk Horský (1929–1988). Uvádí, že věž představuje čtyři sféry. Spodní je zemská, Měsíc pak znázorňuje klenba charakterizovaná gotickou výzdobou. Následuje Slunce a vrchol tvoří hvězdná sféra. Socha patrona svatého Víta, trůní […]
Stavitel Otlin příliš nejásá, když zjistí, že si musí pořádně ten den pořádně přivstat. Arnošt z Pardubic už je zvyklý, duchovní čeká modlitba s prvními paprsky slunce. Velká část královského dvora ale prská, že musí brzy z postele. Proti příkazu římského císaře Karla IV. se ale nikdo neodváží protestovat. Letní den 9. července 1357 před pátou hodinou […]
Popularita prvního císaře středověké Římské říše Karla Velikého (742–814) způsobí, že se jeho jméno rychle šíří po celé Evropě a získává velkou popularitu. Karel přitom vzniká ze starogermánského slova karlaz, karal nebo karl, což znamená svobodný muž, chlap nebo také sedlák. Díky císařově věhlasu se slovo karl objevuje i jako označení funkce vladaře. Karel je […]
Patřili k velmi důležitým osobám, které rozhodovaly o dalším směřování střední a západní Evropy. Tvořila je magická sedmička, která vybírala budoucího nejmocnějšího muže středověké Římské říše. Svoje místo v ní měl i český král. Řeč je o kurfiřtech. Krále Svaté říše římské nejprve volila všechna říšská knížata. Funkce kurfiřtů – volitelů – se ustanovila a poprvé uplatnila […]
První zemské úřady se u nás rodí ve 12. století. Úkolem nejvyššího purkrabího je zastupovat panovníka a velet královskému vojsku. Stejně tak má na starosti nejvyšší zemské úředníky. Už v roce 1157 známe jméno prvního pražského purkrabího, je jím Mutina z Bukovce. Počínaje rokem 1253 už se funkce nazývá nejvyšší purkrabí a jde o nejvyššího zemského úředníka. […]
„Dostanu groš,“ žádá řezník za zabití a rozporcování prasete. „To je moc,“ rozčiluje se ale majitel vepříka, který ještě před chvílí pobíhal po dvorku. „Za tak velké prase je to ještě dobrá cena,“ dohaduje se ale řezník. V polovině 15. století přitom u nás činí cena za zabití vepře od pěti stříbrných peněz (12 jich dalo […]
Obřad jakoby neměl konce. Ačkoli je teprve začátek září, po několikahodinovém postávání ve studené bazilice svatého Víta už někteří kněží málem drkotají zuby. Naštěstí je konec. „Rádi, rádi!“ volají nadšeně lidé, když Karel IV. s Blankou z Valois vycházejí z kostela. Všichni už se těší, jak si na hostině nacpou prázdné žaludky. Ještě v sobotu 1. září 1347 se […]
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty… „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou míru. […]
Stavba Staroměstské mostecké věže vzniká po polovině 14. století společně s novým gotickým mostem. Má mít podobu triumfálního oblouku stojícího na korunovační cestě českých králů. Příkaz na její výstavbu vychází od samotného římského císaře Karla IV. (1316–1378), který se ovšem dokončení stavby roku 1380 už bohužel nedožije. Měsíce s 28 kraby Stavitelem je Petr Parléř (1332/1333–1399). Nechává na věž […]
„Podvádíte,“ píchne nespokojeně mistr pekařského cechu prstem do žitného bochníku. Ještě nepřikročil ke kontrole rozkrojením a na první pohled vidí, že chléb je menší, než určují cechovní artikule. Prodává se ale za běžnou cenu. Pekař má zaděláno na pořádný problém… V letech 1349-1419 v metropoli českého království působí 157 pekařů. O pražském pekařské bratrstvu se […]
Lovčí má dnes napilno. Přijede král Přemysl Otakar II. i se svým doprovodem. Zůstane pár dní. O století později se ale Vrškamýk už ocitá stranou zájmu. Veškerá pozornost se upírá na Karlštejn. Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné […]
Zoufalý Vladislav Jagellonský už neví kudy kam. Českou zemi získal v zoufalém stavu. Dluží, kam se podívá a nemá už, co by prodal nebo zastavil. Pravda, je tu ještě jedna cennost. Jenže královskou korunu přece zastavit nemůže, to by bylo proti slibu Svatému otci a samotnému Bohu! A tak, když přijede do Čech, raději obrací každý […]
Otta I. Veliký se 2. února 962 v bazilice Sv. Petra v Římě nechává papežem Janem XII. korunovat císařem Svaté říše římské. Na hlavu mu tehdy posadí zbrusu novou korunu, alespoň to se domnívají historikové. Někteří ale datují vznik říšské koruny až do roku 1027, kdy se s ní nechal korunovat Konrád II. Sálský (kolem 990–1039). Ať už […]
Na kopci nad řekou Dunaj se tyčí masivní zdi starého hradu. Kočár, kterým přijíždí Karel IV., teprve devatenáctiletý moravský markrabě, drncá po cestě. „Už abychom dojeli nahoru,“ pohlédne dychtivě do výšky na malou kamennou tečku. Těší se na další diplomatické zkušenosti. Visegrád je jeho úplně první státnickou reprezentační cestou… Proti českému králi Janovi Lucemburskému (1296–1346) a jeho synovi ostře vystupuje římský císař Ludvík Bavor (1282–1347), který jim […]
Navštivte také naše další internetové projekty: