„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty… „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou míru. […]
Štítek: Karel IV.
Čím odháněl stavitel pražské Staroměstské mostecké věže zlé duchy?
Stavba Staroměstské mostecké věže vzniká po polovině 14. století společně s novým gotickým mostem. Má mít podobu triumfálního oblouku stojícího na korunovační cestě českých králů. Příkaz na její výstavbu vychází od samotného římského císaře Karla IV. (1316–1378), který se ovšem dokončení stavby roku 1380 už bohužel nedožije. Měsíce s 28 kraby Stavitelem je Petr Parléř (1332/1333–1399). Nechává na věž […]
Nepoctiví pekaři přidávali do chleba piliny i hlínu
„Podvádíte,“ píchne nespokojeně mistr pekařského cechu prstem do žitného bochníku. Ještě nepřikročil ke kontrole rozkrojením a na první pohled vidí, že chléb je menší, než určují cechovní artikule. Prodává se ale za běžnou cenu. Pekař má zaděláno na pořádný problém… V letech 1349-1419 v metropoli českého království působí 157 pekařů. O pražském pekařské bratrstvu se […]
Hrad Vrškamýk: Útočiště pro královské hony zastínil Karlštejn
Lovčí má dnes napilno. Přijede král Přemysl Otakar II. i se svým doprovodem. Zůstane pár dní. O století později se ale Vrškamýk už ocitá stranou zájmu. Veškerá pozornost se upírá na Karlštejn. Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné […]
Příběh královské koruny: Byl Svatováclavský klenot v ohrožení kvůli obřím dluhům?
Zoufalý Vladislav Jagellonský už neví kudy kam. Českou zemi získal v zoufalém stavu. Dluží, kam se podívá a nemá už, co by prodal nebo zastavil. Pravda, je tu ještě jedna cennost. Jenže královskou korunu přece zastavit nemůže, to by bylo proti slibu Svatému otci a samotnému Bohu! A tak, když přijede do Čech, raději obrací každý […]
Stala se koruna Svaté říše římské šperkem na cesty?
Otta I. Veliký se 2. února 962 v bazilice Sv. Petra v Římě nechává papežem Janem XII. korunovat císařem Svaté říše římské. Na hlavu mu tehdy posadí zbrusu novou korunu, alespoň to se domnívají historikové. Někteří ale datují vznik říšské koruny až do roku 1027, kdy se s ní nechal korunovat Konrád II. Sálský (kolem 990–1039). Ať už […]
Český, polský a uherský král zapili spojenectví 9800 litry vína
Na kopci nad řekou Dunaj se tyčí masivní zdi starého hradu. Kočár, kterým přijíždí Karel IV., teprve devatenáctiletý moravský markrabě, drncá po cestě. „Už abychom dojeli nahoru,“ pohlédne dychtivě do výšky na malou kamennou tečku. Těší se na další diplomatické zkušenosti. Visegrád je jeho úplně první státnickou reprezentační cestou… Proti českému králi Janovi Lucemburskému (1296–1346) a jeho synovi ostře vystupuje římský císař Ludvík Bavor (1282–1347), který jim […]
Karel IV. měl smysl pro humor: Doběhl i svého šaška
Písař na hostině hlasitě předčítá, že „Hrad Hora bláznů uděluje se hraběti z Údolí bláznů,“ a šlechta se směje, až se za břicho popadá. Vždycky šašek Dolce Bene baví císaře Karla IV., tentokrát je to ale naopak. Císař připravil legrační překvapení svému šaškovi. Mají oficiální plat a v pozdním středověku se bez nich neobejde žádný evropský vladařský dvůr. Vtipálkové, kteří si beztrestně střílí z […]
Karel IV.: Měl zkušenosti s nevysvětlitelnými jevy?
Dnes si připomínáme 700 let od narození českého krále a římského císaře Karla IV. Věděli jste, že měl mít jisté zkušenosti s nevysvětlitelnými jevy? Ve svém životopise Vita Caroli se Karel IV. údajně zmínil o setkání s poltergeistem, hlučným duchem, který má způsobovat tajemné zvuky, samovolné zvedání předmětů a další záhadné jevy. Setkání se prý odehrálo […]
Utekl k nám praotec Čech kvůli mstiteli vraždy?
Země oplývající mlékem a strdím? Praotec Čech se rozhlédne z oblého kopce. Krajina vypadá úrodně a jistě se pro jeho kmen stane dobrým domovem. On sám konečně přestane být psancem. Ruka mstitele za zločin, který spáchal, až sem určitě nedosáhne! Kde se zrodil příběh o příchodu Slovanů k nám? Za nejstarší pověst o jejich cestě historikové označují legendu o […]
Kamýk nad Vltavou: Plnil hrádek jenom lovecké kratochvíle panovníků?
Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné sídlo se stává základnou pro pořádání loveckých výprav do okolních lesů plných zvěře. Opevněná budova je majetkem královské koruny. Už v době vlády Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. (kolem 1233–1278) tu stále pobývá královský úředník, protože Kamýk panovník […]
Přinášel Dům U Kamenného Zvonu svým majitelům samá neštěstí?
První polovina 15. století. Kat si nabrousil ostří meče a rozhlíží se. Kolem něho už se shromažďují zvědavci. Na pražském Staroměstském rynku se právě chystá krvavé divadlo. Staroměstský konšel Jan Ortlin, zvaný Janek od Zvonu, za chvíli sejde katovou rukou ze světa. Dodnes nevíme proč, snad kvůli sousedské nebo národnostní zášti… Zvon, umístěný na rohu dnešní domu U Kamenného Zvonu (Staroměstské náměstí č. p. 605/13), symbolizuje příchod českého krále Jana Lucemburského (1296–1346) do […]
Císařská korunovace Karla IV.: Před ohněm utíkal v noční košili
Průvod 4000 rytířů v čele s českým a římským králem Karlem IV. stojí 2. dubna 1355 na vrchu Monte Mario před branami města Říma. Panovník se brzy rozloučí se svým doprovodem. Do města chce totiž vyrazit v přestrojení… Na korunovační cestu vyráží Karel IV. (1316–1378) ze Sulzbachu (v dnešním Bavorsku) 28. září 1354. Se zastávkami v Udine, Padově, Miláně a Pise míří do […]
Karel IV. pod vlivem astrologie: Stavbu Karlštejna mu nadiktovaly hvězdy
Už za vlády krále Jana Lucemburského, prvního Lucemburka na českém trůně, působí na pražském dvoře astrologové. Mnohem více se ale hvězd na důležitá rozhodnutí ptá jeho syn Karel IV. „Je možno bez nadsázky říci, že astrologie byla spolutvůrcem jeho životních úspěchů, protože při všech důležitých osobních, politických i státnických událostech sledoval horoskopické konstelace a jimi se také řídil,“ potvrzuje zálibu Karel IV. (1316–1378) v hvězdopravectví současný autor Svatopluk Svoboda. Proč […]