Na dvoře Karla IV. se všechno točí kolem jeho kancléře, kteří je císařovou pravou ruku. Na svoji dobu bydlí panovník komfortně. O místo v jeho blízkostí stojí všechny rody, které v Čechách jenom trochu něco znamenají. A zní tu hudba.
Byt Karla IV. (1316–1378) Byt Karla IV. se skládá ze dvou velkých komnat. Tvoří ho obývací místnost s krbem a ložnice vybavená prevétem, tedy záchodem, který se nachází na venkovní zdi. Výkaly padají rovnou dolů do hradního příkopu.
Když si chce Karel prostor rozdělit do menších částí, použijí se k tomu dřevěné konstrukce se zavěšenými látkami. Ani židle nejsou samozřejmostí. Sedává se na nich jenom u jídelního stolu.
Jindy se musí lidé spokojit s posezením na truhlách nebo v okenních výklencích, kde se nacházejí kamenná sedátka. Kromě Prahy a Karlštejna se v roce 1373 stává třetím Karlovým sídlem hrad Tangermünde v Braniborsku.
Kdo nosí koním oves?
Klíčovou postavou dvorského života, která určuje jeho pravidla, se stává kancléř. V letech 1353–1374 tuto funkci zastává Jan ze Středy (1310–1380). Mění se v Karlovu pravou ruku. Jím sepsané listiny tvoří vzor pro práci celého týmu úředníků.
Miluje vznešené vyjadřování, které se snaží co nejvíce prosadit také v běžném fungování dvora.
Pro Karla je společně s Janem Očkem z Vlašimi (†1380) a pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic (1297–1364) partnerem při různých diskusích. Vše má svá přesně daná pravidla a počet dvořanů bobtná.
Kdysi mělo na starosti všechny funkce pouze několik lidí, teď je ale spousty úředníků třeba i k slavnostním ceremoniálům. Nejvyšší maršálek nosí císařským koním při zvláštních příležitostech oves, o praktický provoz stájí se ale stará dvorský maršálek.
O dvorské úřady se uchází každý jenom trochu významný rod. O tom, kolik jich bylo, svědčí hodovní síň na hradě Laufu nedaleko Norimberku. Právě sem nechává Karel IV. vytesat rovných 114 dvořanských erbů, většinou českých pánů.
Trubači mají zelenou
Na dvoře nechybí ani hudba. Mezi oblíbené nástroje patří trubka, šalmaj, roh, loutny, dudy nebo také bubínky či triangly. Císaře okouzlí pištci a trubači.
Dva z nich, jistí Jan a Vlk, mají dokonce takové štěstí, že jim roku 1360 Karel IV. za jejich umění propůjčí titul dvořana a přisoudí roční důchod 20 kop grošů.
Hudebním produkcím tehdy jednoznačně kraluje Francouz Guillaume de Machaut (asi 1300–1377), jenž svoje schopnosti dokazoval už na dvoře Karlova otce Jana Lucemburského (1296–1346). Proslaví se nejenom jako skladatel a básník, ale také jako diplomat.
