Prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) ho označí za „prvního světového Čecha nové doby“. Vystudovaný teolog, ale hlavně filolog a bohemista Josef Dobrovský (1753–1829) totiž položí základy, na kterých vyroste celá generace národních obrozenců. Jeho přínos spočívá zejména v pečlivém shrnutí bohatosti českého jazyka, na nějž se tehdejší německy zaměřená společnosti dívala skrz prsty. Náš jazyk […]
Císař Leopold II. si na rozdíl od svého staršího bratra Josefa II. neodpustí korunovaci českým králem. Při svém nabitém korunovačním programu zavítá 25. září 1791 i na zasedání Královské české společnosti nauk. Po zahájení schůze se slova ujme český literární vědec Josef Dobrovský (1753–1829). Svou řečí nazvanou „O oddanosti a náklonnosti slovanských národů arcidomu rakouskému“ […]
Všestranně nadaný Kilián Ignác Dientzenhofer zvládne vystudovat latinu na malostranském jezuitském gymnáziu, filozofii v koleji v Klementinu a zároveň se vyučit zedničině u otce. Tatínkovi pomáhá Kilián Ignác Dientzenhofer (1689–1751) s dostavbou kostela svaté Máří Magdaleny v Praze na Malé Straně, ale největší školou je pro něj malostranský chrám svatého Mikuláše. Na něm stráví s otcem svá učednická léta. Poté, co úspěšně složí tovaryšské, mistrovské a stavitelské zkoušky, vydává se na zkušenou do Itálie. Po návratu v roce 1715 se znovu pracuje s otcem. […]
Navštivte také naše další internetové projekty: