Uhlík byl pojmenován podle uhlí, protože je v této hornině hlavní součástí. Dobře ho však známe i v jednoduché formě, hlavně jako grafit, který tvoří tuhu v tužce. Když uhlík neposkládá své atomy do vrstev, ale do krychlové struktury, vykouzlí diamant! Už je toho čarování dost? Naopak, zdaleka nekončí… Na první pohled to vidět není, […]

25. duben 1953 se zapsal do historie jako den, kdy byl veřejně oznámen objev struktury DNA. Deoxyribonukleová kyselina, jak zní její celý název, je bez nadsázky považována za základní stavební kámen všech živých organismů. Každý jednotlivý organismus má svou vlastní DNA řadu, ve které jsou zapsány veškeré informace o něm. Nikdo a nic na světě […]

Lidský mozek je neuvěřitelně komplexní a složitý orgán, který zatím neprozradil všechna svá tajemství. Určitá slepá místa v našich znalostech se týkají i paměti. Co například způsobuje tzv. amnézii? Lidská paměť se podle odborníků vyvíjí zhruba do 25 let věku. Pak ji i nadále můžeme trénovat a zpomalovat její oslabování, ale tak výrazně jako za mladých […]

Jedni ho milují pro ostrou chuť, druzí si při pohledu na něj vybaví omáčku ze školní jídelny. Pravdou ale zůstává, že jeho zkoumání otevírá brány ke zdravější a chutnější budoucnosti.   Říká se mu také „český ženšen“, jelikož je v lidovém léčitelství nenahraditelný. A to nejen pro kořen, ale i listy, které mohou ulevit například […]

Naše tělo je jako obří orchestr, který po celý život nepřestává znít. Nástrojů jsou tu miliardy, každý má jiný zvuk, jinou důležitost, jinou funkci… Jak ale poznají, co přesně mají hrát? Vše je zapsáno v notách – naší DNA! Letos je tomu rovných 70 let, co biolog James Watson (1928) a fyzik Francis Crick (1916-2004) […]

Na Zemi není žádný jiný tvor schopen měnit barvu tak jako právě chobotnice. Nutno podotknout, že tuto vlastnost nevyužívají pouze k maskování, úniku či lovu, umožňuje jim i signalizaci jejich vnitřního rozpoložení. Tito hlavonožci jsou také známi jako stavitelé podmořských zahrádek z nasbíraných předmětů, jsou schopni řešit složité rébusy apod. Je tak logické, že chobotnice […]

Po dlouhá léta se vědci snažili nalézt hrob slavného astronoma Mikuláše Koperníka (1473–1543). Jejich úsilí se přitom zaměřilo především na severopolské město Frombork, které kdysi bylo centrem hvězdářů. A v roce 2005 už byli na správné stopě, která je dovedla do zdejší katedrály poblíž oltáře. Ze 16 nalezených hrobů přitom jako místo Koperníkova posledního odpočinku připadal […]

Nový výzkum britských vědců přinesl zajímavou zprávu: Jednoduchý test by mohl ukončit roky nejistoty pacientů s diagnózou neurodegenerativních poruch v rodině. Bude to skutečně tak snadné? Získání definitivní diagnózy u neurodegenerativních onemocnění včetně Huntingtonovy choroby a některých forem amyotrofické laterální sklerózy je velice obtížné. Ačkoliv je příčina symptomů genetická, znalost, který test provést, vedla k […]

Vědcům se podařilo extrahovat lidskou DNA z buněk pokožky hlavy, zachycenou v látce, kterou vytvářejí samice vší, aby připevnily svá vajíčka, známá jako hnidy, k lidským vlasům. Mezinárodní tým vědců z univerzity v Readingu důkladně prozkoumal vzorky lepkavé směsi podobné lepidlu produkované vší dětskou (Pediculus capitis) ze starověkých mumifikovaných pozůstatků v Argentině, lidských vlasů z […]

Dřívější výzkumy dokázaly, že DNA severoamerických indiánů obsahovala zároveň geny shodné s obyvateli Evropy, a to už v předkolumbovských dobách. Jak je to možné? Tyto geny se dostaly do Ameriky z Evropy přes Atlantik v době, kdy se severní část oceánu nacházela v permanentně zamrzlém stavu, tvrdí jedna sporná teorie. Podle ní se vzdálenost mezi […]

Jak zrychlit a zpřesnit stanovení diagnózy u pacientů? Cambridgeský vědecký tým dokončil největší databázi sekvenované DNA na světě. Budou po Velké Británii (VB) následovat i další státy? V roce 2012 započaly ve VB přípravy na projekt 100 000 genomů. Stanovený cíl se po šesti letech podařilo splnit a vědci tak získali potřebné genetické informace od 85 000 […]

Vědci mohou slavit, vůbec poprvé se jim totiž podařilo získat DNA hmyzu, jenž byl uvězněn v jantaru, má to však jeden háček. Nejedná se o hmyz pocházející z pravěku, tento „chrobák“ totiž v jantaru uvízl teprve před několika lety. Přesto výzkumníci podotýkají, že se jedná o zásadní průlom v separaci DNA, víceméně se totiž podařilo […]