Na Zemi není žádný jiný tvor schopen měnit barvu tak jako právě chobotnice. Nutno podotknout, že tuto vlastnost nevyužívají pouze k maskování, úniku či lovu, umožňuje jim i signalizaci jejich vnitřního rozpoložení.

Tito hlavonožci jsou také známi jako stavitelé podmořských zahrádek z nasbíraných předmětů, jsou schopni řešit složité rébusy apod.

Je tak logické, že chobotnice oplývají vysokou inteligencí, např. chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) se vyznačuje až půl miliardou nervových buněk, což odpovídá až pětinásobku počtu neuronů u hlodavců.

Vědci už drahnou dobu zkoumají, čím jsou chobotnice a jejich příbuzní tak výjimeční a proč.

Stačilo se naučit pracovat s geny

Je známo, že všechny organismy na Zemi v DNA vytvářejí své bílkoviny, ty slouží ke správnému fungování těla či pomáhají stavět nové buňky. Vždy však musí být přítomný tzv.

převodník, ten napomáhá k přepsání v jádru DNA do jiné nukleové kyseliny RNA. Existují organismy, které ve své evoluční cestě vyvinuly metody, díky nimž mohou do přepsaného úseku RNA zasahovat a upravovat ho.

Zjednodušeně řečeno se naučily obejít jednoduchou evoluci na úrovni genů a jejich mutací. Kamenem úrazu v této modifikaci bývá fakt, že ač některé organismy jsou úprav RNA schopny, včetně lidí, prakticky vůbec tuto vlastnost nevyužívají.

Kdo si upravuje bílkoviny?

Nad možností úpravy bílkovin se zamyslel tým amerických a izraelských biologů, a to u dvoužábrých hlavonožců. Vědci zjistili, že je u nich možnost přepsání využívána mnohem více než u jiných organismů.

Veliké množství míst pro úpravu přepsaného úseku RNA podle všech údajů stoupá u krakatic, chobotnic a olihní až stonásobně oproti ostatním organismům.

Přitom podobní živočichové, jako např. již dříve odvětvené a chráněné schránkou loděnky, podobně jako mnohem vzdálenější podmořští plži, nevyužívají své druhotné úpravy RNA nikterak více než všechny ostatní organismy v živočišné říši.

Odborníci odhadují, že celý systém se podle všech dostupných údajů začal rozvíjet přibližně před 350 až 480 miliony let.

Není RNA jako RNA

Vědci pracující na studii se zaměřili na dvoužábré, především na jejich buňky, následně zjistili, že určité změny vykazuje až jedna desetina všech zkoumaných jedinců. V případě bílkovin tak nesla RNA značky pro úpravu.

Výzkum byl prováděn na chobotnici dvouskvrnné (Octopus bimaculatus), biologům se podařilo přečíst její genom a ukázalo se, že se veškeré úpravy ve zhruba 12 % případů vyskytují přímo v částech RNA, kterou přímo kódují vznikající proteiny.

U nervových buněk je tento počet ještě mnohem vyšší. Ve zbytku těla chobotnic jsou ale naopak úpravy na genetické bázi zase o něco menší.

Veškeré výsledky jasně ukázaly na analýzu modifikované RNA, u té se jedná především o RNA přepsanou podle genů s důležitými funkcemi v nervové soustavě.