Domů     Superhluboký vrt Kola: Vědci údajně slyší zvuky pekla!
Superhluboký vrt Kola: Vědci údajně slyší zvuky pekla!
21.8.2024

Po několika měsících se práce znovu rozbíhá. Dlouhých 18 hodin spouští těžkou soupravu do útrob vrtu a doufají, že navážou na předešlé úspěchy. Jenže stačí pár minut a všichni cítí ve vzduchu problém. Znovu budou muset začít od mety 7 kilometrů.

reklama

Ruské městečko Zapoljarnyj je známě zejména těžbou. To potvrzuje i zápis z Guinessovy knihy rekordů, protože 12 kilometrů od něj najdeme nejhlubší vrt světa. Vědci se dostávají až 12 262 metrů pod zem!

Vrt se honosí velmi velkou popularitou, dostává se dokonce i na poštovní známky. (Mariluna / wikimedia.commons.org / Volné dílo)
Vrt se honosí velmi velkou popularitou, dostává se dokonce i na poštovní známky. (Mariluna / wikimedia.commons.org / Volné dílo)

Pod dohledem Lenina

Sondování odstartuje už v 50. letech, kdy Sovětský svaz obráží inženýři a hledají příhodné místo. Volba padá právě na poloostrov Kola, protože ho tvoří horniny velmi starého původu (odhadem kolem 3 miliard let).

reklama

Tým Davida Mironoviče Gubermana (1929-2011) kopne poprvé do země 24. května 1970. Nejde o náhodné datum, na konec května totiž připadá sté výročí narození Vladimira Iljiče Lenina (1870-1924).

Díra má v horní části průměr 92 centimetrů, bude se však postupně zužovat. Mezi hlavní cíle patří průzkum hlubinné struktury, objasnění geologické podstaty seismických hranic a získání úplnějších informací o skladbě podloží.

Práce útěšně pokračují, než vrták dosáhne hranice 7 000 metrů. Tehdy se řeší první problémy, protože horniny jsou tvrdší. Kvůli tomu se část soupravy, jež je složena z lehkých hliníkových trubek, zlomí.

Inženýři musí navrtat novou díru, a tak struktura vrtu připomíná strom s větvemi.

Všechna sláva – polní tráva. Dnes vrt platí za ruinu. (Bigest / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 3.0)
Všechna sláva – polní tráva. Dnes vrt platí za ruinu. (Bigest / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 3.0)

O krok před nimi

Překonali jsme hranici 9 583 metrů,“ hlásí hrdě výzkumníci. Tím strčí do kapsy amerického konkurenta z Oklahomy a projektem se komunisté rádi chlubí. Kolský vrt má své místo i na poštovních známkách!

Často tamní zařízení navštěvuje i samotný sovětských ministr geologie a ochrany přírodních zdrojů Alexander Sidorenko (1917-1982). Práce už postupují mnohem pomaleji, vědcům se sice podaří dosáhnout 12 066 metrů, následně jsou práce pozastaveny.

Na vině je Mezinárodní geologický kongres v Moskvě, a tak na místo proudí vzácné návštěvy. Když ceremonie skončí, na podzim 1984 inženýři opět do útrob spustí vrtací soupravu – celá akce trvá 18 hodin a kolos váží kolem 200 tun. Stroj se ale zlomí, a tak se musí začínat znovu ze sedmitisícové hloubky.

Po mamutí akci zůstal obyčejný špunt. (Rakot 13 / wikimedia.commons.org / CCY BY-SA 3.0)
Po mamutí akci zůstal obyčejný špunt. (Rakot 13 / wikimedia.commons.org / CCY BY-SA 3.0)

Třikrát a dost

Sověti trpělivě pokračují dál. Když se píše rok 1990, oslavují 12 262 metrů, což jim o pár měsíců později přináší i zápis do Guinessovy knihy rekordů. Jako by šlo o labutí píseň, protože finančně náročný projekt smete politická situace.

Sovětský svaz se rozpadá a příznačně se znovu láme souprava uvnitř vrtu. Úřady nejdříve vše posílají k ledu, poté přichází oficiální zrušení.

Vrt, jež má na samém konci průměr 23 centimetrů, zapečetí v roce 1995. Na 500 vědců vystřídá zhruba dvacítka zaměstnanců. Ti musí odhánět senzacechtivé novináře, protože o Kolském supervrtu se šíří městská legenda.

Vědci mají zachytit podivné zvuky, jež se ozývají ze samotného pekla! Do toho všeho potrubím vyleze neznámý tvor, jenž může za podivnou explozi z října 1995. Dodnes je příčina výbuchu neznámá. Na druhou stranu vědci přispěchají s celou řadu zjištění.

Objeví desítky nových zkamenělých mikroorganismů, zároveň je překvapí téměř dvousetstupňová teplota v desetikilometrové hloubce.

reklama
Foto: wikimedia.commons.org Titulka (Andre Belozeroff / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 3.0)
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
zajímavosti
Sešívačka aneb luxusní hračka, jejíž existence začala jedinou sponkou
Dnes zmáčkneme sešívačku a papíry poslušně drží pohromadě. Vypadá to jako banalita, bez které si kancelářský život sotva umíme představit. Jenže první předchůdci dnešní sešívačky mají k obyčejné plastové pomůcce z psacího stolu pořádně daleko. Nejstarší sešívačky jsou těžké, drahé, poněkud majestátní, a některé dokážou zatlouct do papíru jen jednu jedinou sponku. Pak je třeba […]
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
V červenci roku 1849 se odehrálo něco zdánlivě epizodního, co ale zanechalo trvalý otisk na mapě Evropy. Italský revolucionář Giuseppe Garibaldi stanul před branami republiky San Marino. Nebyl zde však v pozici dobyvatele, ale prosebníka. V patách mu byla papežská a rakouská vojska. Prosil o azyl. Byl mu poskytnutý a Garibaldi nezapomněl.   Útěk Garibaldiho […]
Tajemství otce Sherlocka Holmese: Pět věcí, které (možná) nevíte o Arthuru Conanovi Doyleovi
Jeho celé jméno zní Arthur Ignatius Conan Doyle a svět ho dnes zná hlavně díky jeho geniálním detektivním příběhům o Sherlocku Holmesovi. EpochaPlus.cz si posvítila na perličky, které nám ve škole obvykle neřeknou… Občas se ještě dozvíme, že byl slavný spisovatel původním povoláním lékař. Tyto znalosti ostatně občas zužitkuje i pro své psaní. Už se […]
Nesmrtelná sójová omáčka: Stačí přidat trochu plísně!
Usedají ke stolu a sliny se jim sbíhají, až ochutnají vychvalované čínské nudle. Obsluha se k nim bezděky přitočí a při té příležitosti přihraje na stůl drobnou láhev. Jeden z hostů se ušklíbne a odtuší, že to je ona pověstná omáčka, která se vyrábí z brouků. Jde kombinovat s nudlemi, rýží nebo sushi. Najdou se dokonce odvážlivci, kteří sójovou […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz