Domů     Stručné dějiny robotů: Začínali pod párou, dnes létají do kosmu!
Stručné dějiny robotů: Začínali pod párou, dnes létají do kosmu!
10.5.2023

Mechanický pták poháněný párou, obr střežící na příkaz boha Dia ostrovní Krétu nebo legendární Golem. Roboti rozhodně nejsou jen výsadou dnešní doby. Ti první spatřili světlo světa před více než 3000 lety!

Odsouzeni k těžké dřině – zřejmě s takovým vědomím usínali lidé, kteří pracovali v minulých stoletích na polích a museli se ohánět, aby uživili sebe a přispěli k fungování evropských dvorů.

Průmyslová revoluce v 19. století však přinese jistou úlevu a naději, že těžká práce bude o něco snesitelnější. Pokrok technologií a strojů zaznamená nebývalý rozkvět.

Málokdo si tehdy asi dovede představit, jak moc budou stroje a roboty i roboti ovlivňovat takřka každou sféru naší společnosti.

Pokroková mytologie

Starověk je bájemi a mytologickými bytostmi doslova protkán. Právě ze starověkého Řecka pochází i jeden z prvních „robotů“ historie. Tváří v tvář před ním stanou Iásonovi argonauti.

Měděný obr Thálos je převyšuje mnohonásobně a na Diův příkaz jim má zabránit vstup na Krétu. Obr neváhá a využívá všech svých schopností – na argonauty šlehá oheň a s lehkostí po nich vrhá kameny. Neslavný konec slavného obra způsobí Iásonova manželka Médeia.

Ta Thálose uspí, přičemž obrovi vypadne z boku měděný hřeb. Poté vykrvácí a umírá. Fascinace neživými bytostmi ve starověkém Řecku však pokračuje a mudrcové si kromě objevování zákonů matematiky a fyziky krátí čas dechberoucími vynálezy. Proč? Důvod je jasný.

„Kdyby každý stroj vykonával práci, která mu náleží, na pouhý příkaz, nebylo by nutné, aby učni pracovali pro své mistry a otroci pro své pány,“ definuje jasně slavný Aristoteles (385 př.

n. l.–323 př. n. l.) už roku 322 před naším letopočtem, proč vlastně máme roboty vynalézat.

Doba temna

Svit starověkých civilizací a nebývalého pokroku vystřídá doba temna. Jako by se získané vědění ztratilo. Přesto ve 12. století zazáří objev kurdského strojního inženýra a řemeslníka Al-Džazárího (1136–1206).

Ten šokuje sestavením řady robotů složených z automatizovaných mašinek, které měly pomáhat v kuchyni a přehrávat hudbu.

Téměř nepropustné temno je poraženo až s příchodem další historické éry, a hlavně působením Leonarda da Vinci (1452–1519), jenž má opravdu neskromné plány na poli mechaniky.

Dle nalezených velmi podrobných náčrtů měl v úmyslu sestavení vůbec prvního humanoidního automatu, schopného otáčet hlavou a otevírat ústa. Zda se nakonec da Vinci odhodlal k sestavení tohoto přístroje, bohužel nevíme.

Mezi nejslavnější umělé bytosti patří i pražský Golem. FOTO: Philippe Semeria / Creative Commons / CC BY 3.0
Mezi nejslavnější umělé bytosti patří i pražský Golem. FOTO: Philippe Semeria / Creative Commons / CC BY 3.0

Legenda v Praze

V novověké éře ožije příběh umělé bytosti úzce spojené s Prahou, když v roce 1580 židovský rabín Jehuda Löw ben Becalel (1520–1609) uplácá z hlíny postavu, jíž dá jméno Josille (zdrobnělina jména Josef).

Golem má chránit židovské ghetto před křesťany, kteří ho opakovaně napadají. Hliněného sluhu rozhýbá vložení šému (svitku) do jeho úst a on poslouchá toho, kdo do něj šém vložil, a vykonává jím určené úkoly. Znehybněn je opět vyjmutím šému.

Postava slavného golema je dodnes obestřena tajemstvím. Rabín je údajně nucen svůj výtvor zničit a jeho ostatky ukryje na půdě pražské Staronové synagogy, kde po něm pátrá nemálo badatelů.

Jistým předělem mezi golemem a moderním pojetím inteligentních stvořeních vědy je pak románový Frankenstein z roku 1818, od jehož vzbouření je pak už jen malý krůček k pozdějším fikčním zápletkám o povstání androidů a počítačů.

Mílové kroky vědy

Bude trvat téměř dvě stě let, než se od hliněných umělých bytostí věda posune k mechanickým napodobeninám člověka.

O to větší úžas ve společnosti zavládne, když v 70. letech 18. století švýcarští mistři Pierre (1721–1790) a Henri (1752–1791) Drozové představí mechanické napodobeniny člověka.

Jejich automat Písař je například schopen napsat perem několik vět a velmi dobře napodobuje člověka. Pozdvižení z pokroku vědy pak podtrhne mechanický šachista tureckého vzezření, jejž zkonstruuje Wolfgang von Kempelen (1734–1804) z Bratislavy. Jeho šachista prý v královské logické hře jen těžko hledá přemožitele.

Svět zaujal i mechanický šachista Wolfganga von Kempelena. FOTO: Karl Gottlieb von Windisch / Creative Commons / volné dílo
Svět zaujal i mechanický šachista Wolfganga von Kempelena. FOTO: Karl Gottlieb von Windisch / Creative Commons / volné dílo

Racionalita vládne světu

století se pak vyznačuje enormní racionalitou. Zároveň je to století, kdy je poprvé použit termín kybernetika z úst Norberta Wienera (1894–1964), amerického matematika a zakladatele kybernetiky.

Jeho kniha Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů se záhy stává světovým vědeckým bestsellerem. Stejný ohlas má i jeho druhá kniha Kybernetika a společnost (1950).

V ní se Wiener zabývá zejména sociologickými dopady robotizovaných technologií na lidskou společnost a filozofií moderního vědeckého poznání. Na konci 50. let světlo světa spatří první elektroničtí roboti druhé generace, kteří již fungují autonomně.

Jmenují se Elmer a Elsie. Jejich tvůrce William Grey Walter (1910–1977) z bristolského Burden Neurological Institutu ve Velké Británii je naučí rozeznávat realitu okolního světla a korigovat své pohyby podle okolních objektů a překážek.

Robota R2D2 a C3PO pozná každý fanoušek Hvězdných válek. FOTO: wikimedia / Creative Commons / volné dílo
Robota R2D2 a C3PO pozná každý fanoušek Hvězdných válek. FOTO: wikimedia / Creative Commons / volné dílo

„Vítej, umělá inteligence!“

V roce 1964 se otevřou laboratoře umělé inteligence (AI) na Massachusetts Institute of Technology (MIT) a Stanford Research Institute (SRI) ve Spojených státech amerických. Mají se zabývat využitím AI v robotice.

O 16 let později je zase zaznamenán úspěch na poli průmyslové robotiky – industrální roboti jsou vybavováni čidly hmatu a dalšími prvky teprve se rodící umělé inteligence.

Současně začíná vývoj prvního chirurgického robotického systému pro minimálně invazivní chirurgii!

Tempo vylepšování a zdokonalování nejen umělé inteligence se zrychluje každým dnem a hranice, které roboti nedokázali překonat, velmi rychle mizí.

Foto: NoahDeWald / Creative Commons / CC BY-SA 4.0, Philippe Semeria / Creative Commons / CC BY 3.0, Karl Gottlieb von Windisch / Creative Commons / volné dílo, wikimedia / Creative Commons / volné dílo
Související články
Věda a technika
Zdánlivě pomalé želvy: Tichý a dlouhověký společník
Když nejmocnější z řeckých bohů – Zeus chystá veselku s manželkou Hérou, pozve všechny. Želva ale odmítne opustit svůj dům, a tak na ni vládce sesílá kletbu. Od té doby si musí své obydlí tahat všude s sebou! Plouží se po souši, jejich mořští kolegové zase neohroženě brázdí oceány. Zvláštní skupina plazů je častým terčem posměchu kvůli těžkopádnosti […]
Věda a technika
Zákoutí neurogastronomie: Sluch je nejlepší kuchař
Že výběr hudby ovlivní náš kulinářský zážitek, asi nikoho nepřekvapí. Zákazníci například v restauraci utratí až o 10 % víc, pokud na pozadí hraje klasika. Hlasitá hudba zase zvyšuje prodej soft-drinků a při poslechu hudby rychlé rychleji jíme. Sluchové vjemy se ale také zcela zásadně podílejí na tom, jak nám samotné jídlo chutná.   Když […]
Věda a technika
Sklerosteóza: Mutace nezlomitelných kostí
Na první pohled se tato genetická mutace může zdát jako něco, co by chtěl mít v genomu každý. Její nositel disponuje kostmi s několikrát hustější strukturou, než je obvyklé. Jsou tak prakticky nezlomitelné. Už ale prostý fakt, jak málo je známo podobných případů, naznačuje, že majitelé tohoto haplotypu nemají dobré podmínky pro přenos svých genů na další […]
Věda a technika
Štola 88: Ponorková nemoc cestou na Mars
Republikou se koncem 80. let šířily fámy o tajných pokusech na lidech probíhající kousek za Brnem. Tak si někteří vysvětlovali kolony nákladních vozů, které se sjížděly k důlní štole u Tišnova. Skutečnost ale předčila všechny představy – v opuštěné podzemní chodbě totiž probíhal let na Mars.   Lidská povaha je komplikovaná. Ačkoliv se vztahy mezi […]
reklama
věda a technika
Jak sbírat a sušit léčivé rostliny?
Fytoterapie je činnost v minulosti známá pod pojmem bylinkářství, během níž jsou k léčbě člověka využívány léčivé účinky některých rostlin. Také moderní lékařská věda se obrací k takzvaným léčivkám, které jsou osvědčené tisíciletými zkušenostmi. Čas sběru léčivek Při sběru a následném sušení léčivých bylinek je nutné dodržovat některé zásady. Sběr provádíme výhradně v čistém prostředí, […]
Zmije obecná: Jedem se neplýtvá!
Žádného jiného suchozemského hada nepotkáte v tolika státech světa (v tomto případě 35) a žádný také nevydrží takové teplotní výkyvy – zejména ty směrem do chladu. I proto na zmiji obecnou můžete třeba v Itálii narazit i v úctyhodné nadmořské výšce 2900 metrů. Přesto si libuje ve vyhřívání na slunci, ale ideálně v místech, kde […]
Hry, práce i sex. Jaká je budoucnost virtuální reality?
Virtuální realita je pojem, označující uměle vytvořené prostředí, ve kterém lze simulovat a zažívat nejrůznější věci a do nějž se lze dostat nejlépe s pomocí speciálních brýlí. Podle všeho je to ale teprve začátek a tato oblast začíná pořádně nabírat na obrátkách. Budeme jednou v takové virtuální realitě i částečně žít? Snad každý někdy viděl nějaký film, […]
Geniální vědkyně, které změnily svět: A ž příliš vysoká cena za úspěch?
Vědecké pokroky máme nejčastěji spojené se zvučnými mužskými jmény. Přesto se během historie objevilo nespočet žen, které pomáhaly budovat moderní svět, jak ho dnes známe. Některým se dostalo ocenění už za jejich života a jiné zůstaly zapomenuty v minulosti. Na které ženy historie pamatuje, a které si zaslouží, abychom si je připomněli? Asistentka, která zjistila, […]
reklama
záhady a tajemství
Čarodějnictví a magie: Co na to věda?
Čarodějnictví a magie se lidé báli odedávna. Možná zde svou roli sehrávala i pověrčivost a určité nesmiřitelné pojetí smrti či existence druhého břehu. Duše zemřelých se často stávaly objektem jakéhosi pověrečného strachu… Například staří Mezopotámci dokonce věřili, že pokud nebude duch zemřelého na onom světě spokojený, může nám ublížit nebo dokonce rovněž i zabíjet. Zejména […]
Dolores O ´Riordan: Byla smrt slavné zpěvačky opravdu jen náhoda?
Kdo by neznal hity jako Zombie, Dreams nebo Linger? Věděli jste, že slavná písničkářka Dolores O ´Riordan vystupovala nejprve po hospodách? Poté potkala irské „Brusinky“ a nastartovala slavnou kariéru. Když ale před čtyřmi lety náhle umírá, mezi lidmi se říká, že to není jen tak. Může za to psychika, cizí zavinění, nebo je za vším […]
Kdo tě zabil, božská Marilyn?
Narodila se jako Norma Jean Mortenson, ale svět dobyla už jako Marilyn Monroe. Objevila se na titulní stránce prvního vydání Playboye. Bulvární listy živila svými nekonečnými románky s mocnými muži. A ve svých 36 letech zemřela. Jak? To se dosud nepodařilo uspokojivě vysvětlit.   Pro její dětství se nejlépe hodí slova „psí život“. Její biologická matka […]
Heath Ledger: Šlo o sebevraždu, nebo nešťastnou náhodu?
Australský herec se proslavil především rolí homosexuála ve snímku Zkrocená hora. Než do kin přišel film Temný rytíř, ve kterém fenomenálně ztvárnil padoucha Jokera, za což posmrtně získal Oscara, byl ve svých 28 letech nalezen mrtvý ve svém domě. Co stálo za jeho smrtí?   Ve tři čtvrtě na tři odpoledne dne 22. ledna 2008 […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Na seznamce jsem našla toho pravého!
skutecnepribehy.cz
Na seznamce jsem našla toho pravého!
Na muže jsem štěstí neměla, a tak jsem se spíše ze zvědavosti přihlásila na seznamku. Lásku jsem ani nehledala, ale ona si mě stejně našla. Mnoho z nás dá na první dojem a věří v lásku na první pohled. V případě mě a Tondy byl průběh seznámení, vztahu i hledání společné cesty úplně jiný. Dá se říct, že opačný. Od rozčarování
Morávková zakázala Maláskovi jízdu na kole
nasehvezdy.cz
Morávková zakázala Maláskovi jízdu na kole
Herečka a moderátorka Víkendové Snídaně Dana Morávková (52) s láskou pečuje o svého manžela, klavíristu Petra Maláska (59). Ten před několika týdny ošklivě upadl na kole a zlomil si obě ruce. Ačkoli u
Drobenkový koláč s borůvkami
tisicereceptu.cz
Drobenkový koláč s borůvkami
Drobenku můžete různě kombinovat: místo hrubé mouky použít mleté ořechy, přidat skořici, vanilku. Ingredience na 1 plech Na těsto 250 g hladké mouky 125 ml mléka 1 vejce 50 g cukru 50 g m
Copernicus: Květen byl dvanáctým po sobě jdoucím měsícem s rekordními teplotami
epochalnisvet.cz
Copernicus: Květen byl dvanáctým po sobě jdoucím měsícem s rekordními teplotami
Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), financovaná Evropskou komisí, uvedla, že květen 2024 byl celosvětově nejteplejším květnem v historii měření, s globální průměrnou teplotou vzduchu při zemském povrchu o 0,65 °C vyšší, než je průměr z let 1991–2020. To představuje už 12 po sobě jdoucích měsíců, kdy globální průměrná teplota dosáhla rekordní hodnoty pro příslušný
Bájní Kyklopové: Jaká je skutečnost?
enigmaplus.cz
Bájní Kyklopové: Jaká je skutečnost?
Díky nejrůznějším přírodním jevům, které si lidé odjakživa neuměli vysvětlit, postupem času vznikala celá řada mytických bytostí. Vědci se vydali například po stopách bájných příběhů o Kyklopech [
Táborské kulturní léto ve znamení připomínek 600. výročí úmrtí Jana Žižky
panidomu.cz
Táborské kulturní léto ve znamení připomínek 600. výročí úmrtí Jana Žižky
Město Tábor v létě nabídne rozmanité kulturní akce. Těšit se můžete na stálice letního programu Jazzový Tábor a festival pouličního divadla Komedianti v ulicích. Koncerty klasické hudby a rekonstrukcí historické bitvy vzdáme hold husitskému hejtmanu Janu Žižkovi, jenž skonal právě před 600 lety. Milovníci jazzu si přijdou na své v sobotu 13. července. Jazzový Tábor,
Tunisko: Vyspělá Afrika na dosah
nejsemsama.cz
Tunisko: Vyspělá Afrika na dosah
Toužíte letos po dovolené v Africe, ale horké klima vás neláká? Zvolte Tunisko, které vám díky své poloze nabídne nejen ideální počasí, ale také nádherné pláže a fascinující památky. Milovníci historie si tu přijdou na své! V severní Africe jen zhruba 150 km od Sicílie leží země, jejíž historie a kulturní dědictví sahá až do starověku. Je
Speciální povrchy v koupelně
rezidenceonline.cz
Speciální povrchy v koupelně
Uživatelský komfort v hygienické zóně zvyšují úpravy a technologie, jež znesnadňují usazování nečistot a vodního kamene, ulpívání otisků prstů a samozřejmě rovněž zjednodušují čištění veškerých souvisejících koupelnových ploch. Úpravy materiálů v rámci výroby nebo aplikované dodatečně usnadňují díky svým jedinečným vlastnostem údržbu umyvadel, umývátek, klozetů, van a další sanitární keramiky, stejně jako obkladů, sprchových a
Střední Čechy z paluby výletní lodě
epochanacestach.cz
Střední Čechy z paluby výletní lodě
Cestovat se dá nejrůznějšími způsoby, ale plout krajinou po meandrujících řekách má šmrnc a romantický nádech. Střední Čechy protíná několik významných řek, z nichž hned dvě jsou splavné pro velké výletní lodě. Nastupte na palubu a poznejte místa, která inspirovala třeba české umělce. Vltava: z Prahy až ke Slapské přehradě Jedním z nejkrásnějších úseků řeky Vltavy jsou
SHA Wellness Clinic ve Španělsku hlásí novou podobu apartmánů Grand Suite
iluxus.cz
SHA Wellness Clinic ve Španělsku hlásí novou podobu apartmánů Grand Suite
SHA Wellness Clinic nedaleko španělského Alicante představila tři Grand Suites, navržené prestižním designérem Lázaro Rosa-Violánem. Nově navržené apartmány vyvažují neutrální tóny s barevnými akcenty
Američané drželi českou cestovatelku ve vazbě
historyplus.cz
Američané drželi českou cestovatelku ve vazbě
„Račte s námi, dámo,“ říká ostře americký úředník cizince, která právě připlula z Japonska do Kalifornie. Mezi oběma státy panuje napětí kvůli nedávno přijatému zákonu, znemožňujícímu cizincům vlastnit v Kalifornii půdu. Zásah v mezinárodní přestřelce schytá i jedna z prvních českých světoběžnic.   Narodila se v listopadu a sychravé zůstane celé její dětství. Barbora Markéta
Domestikace koní proběhla až před 4200 lety, tedy o tisíc let později, než se odborníci domnívali
21stoleti.cz
Domestikace koní proběhla až před 4200 lety, tedy o tisíc let později, než se odborníci domnívali
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jej