Aššurbanipal právě rozdrtil jedno z mnoha povstání. Bojovníci mu přivádějí nejurozenější zajatce a kopanci je nutí pokleknout před krále. Když takto nakládají i s povstaleckým králem, krutý vojevůdce se usměje a sesedá z koně. V ruce svírá obojek a vodítko. V hlavě už má ďábelský plán a baví ho pozorovat strach v protivníkově tváři.
Armáda funguje v Novoasyrské říši jako dobře promazaný stroj. Její vojáci mají k dispozici důmyslné obléhací věže, válečné vozy i kavalerii. Jejich těžkooděnci se dokážou takřka celí chránit zbrojí. Muži zde žijí v militaristickém duchu. Dokážou ale být opravdu tak nemilosrdní, že se jich nepřátelé předem děsí?
Mocenský rozmach
Od Perského zálivu po Egypt a od Anatolie po dnešní Izrael se v 7. století př. n. l. táhne Novoasyrská říše. I přes dílčí úspěchy se dvěma předchozím státním útvarům příliš nedaří. Nejstarší asyrský stát se stává vazalem minntanských sousedů.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Středoasyrská říše sice poráží Babyloňany, ale není schopna čelit útokům Aramejců. Proto se tato velmoc zmenšuje na okolí města Aššúru na území dnešního Iráku. V 9. století př. n. l. ale přichází zlom. Vládce Aššurnasirpal II. (vládl 884 – 858 př. n.
l.) přetváří zemi ve vojenskou říši a po porážce Aramejců jdou Asyřané ještě dál. O století později ovládají Sýrii a Palestinu a v roce 671 př. n. l. završují výboje dobytím Egypta. V čem ale spočívá tajemství jejich triumfu?
![Zobrazení slavného krále Sargona II. Foto: Wikimedia, Sharon Mollerus / CC BY 2.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/03/genie-benisseur-3565923284-768x1140.jpg)
Válečné vozy
Byl to asyrský král, kdo vytvořil možná první vojenský stát na světě před Římskou říší, jehož byl vrchním velitelem. Elitou ve výzbroji Asyřanů jsou starověké tanky – válečné vozy. „Používali dva typy vozů:
lehký válečný vůz byl dvoumístný s vozatajem a lučištníkem, těžký válečný vůz vezl čtyřčlennou posádku – vozataje, lučištníka a dva muže, kteří je chránili štíty,“ vysvětluje britský publicista Donald Featherstone (1918–2013).
Posádky vozů se chrání zbrojí, připomínající ušitou vestu, doplněnou kovovými plíšky. K armádě patří i lučištníci, pěší kopiníci, vrhači oštěpů a prakovníci.
Také pěší střelci mají zbroj a v boji postupují chráněni kopiníky s masivními štíty tak velkými, že mohou chránit i více mužů najednou. Asyřané dále posazují jezdce na koně a zavádějí jak jízdní střelce, tak těžkou jízdu, jež nosí zbroj až po kotníky dlouhou.
Protože ale kavalerie postrádá třmeny a sedla, jsou jejich možnosti omezené. Asyrské vojsko se dále pravidelně cvičí a při obléhání používá obléhací věže.
Psychologická válka
K válce ale patří rovněž logistika a organizace. Ke spojení jim slouží kvalitní silnice, propojené strážními stanicemi. Nemají problém rozdělit a přestěhovat bouřící se poddané národy do nejzazších koutů říše, aby zabránili dalším revoltám.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Asyřané až příliš žijí válkou a bojem. Zvěsti o jejich tvrdém zacházení s poraženými je má doslova předcházet. „Byli nesmírně krutí a používali strach jako taktický prvek, “ hodnotí Featherstone. Takový král Aššurbanipal II. (685 – 627 př. n.
l.) je znázorněn na několika uměleckých dílech, jak připevňuje nepřátelským monarchům obojek a vodítko.
Těžko dnes říct, jestli se jedná jen o asyrskou propagandu, nebo zda se vladař inspiroval v akkadském králi Sargonovi, jenž takto podobně naložil s nepřítelem.