Archeologové z české Akademie věd na konci léta 2014 odhalili na pražském Vyšehradě při průzkumu baziliky svatého Vavřince zbytky kostela. Jedná se o stavbu se třemi apsidami, která pochází z období od 2. poloviny 10. století do 1. poloviny 11. století.
Kostel je největší stavbou s centrálním půdorysem z té doby v českých zemích i v celé oblasti, kde žili západní Slované (zahrnuje území dnešní České republiky, Slovenska a Polska).
Předtím byla za největší dobovou stavbu tohoto typu považována rotunda svatého Víta na Pražském hradě založená kolem roku 930. „Podle nalezeného zdiva měla stavba na délku 25 metrů a bylo o 40 % větší než rotunda sv. Víta a Václava na Pražském hradě.
Už tou rozlohou byla naprosto monumentální,“ míní archeolog Bořivoj Nechvátal. „Takovou stavbu s takovými rozměry tady musel vyprojektovat někdo, kdo s tím měl zkušenost.
Můžeme se ptát, odkud pocházel. Jistě ne z těchto končin,“ myslí si navíc archeolog Ladislav Varadzin.
České prvenství
Roku 884 zakládá kníže Bořivoj (852/855–888/890) na Levém Hradci křesťanský kostel, vůbec první v Čechách. Z původní rotundy, zasvěcené po dokončení svatému Klimentovi, se ale zachovaly jenom základy pod barokní lodí svatostánku pocházejícího ze 17. století. Kníže Spytihněv I. (kolem 875–915) zakládá v období 895–905 na Budči u obce Zákolany asi 17 km severozápadně od Prahy rotundu svatého Petra. Kruhová stavba má průměr přes 8 metrů, její zdivo se zachovalo původní.
Věž přistavěli dodatečně.
Schránka na ostatky
Druhým kostelem v oblasti dnešní Prahy se asi roku 920 stává bazilika svatého Jiří, založená knížetem Vratislavem I. (888–921). K jejímu vysvěcení dochází o pět let později, když jsou do ní přeneseny ostatky svaté Ludmily z Tetína.
U baziliky také vzniká klášter benediktinek. Libice nad Cidlinou, hradiště a centrum rodu Slavníkovců, mají ve 2. polovině 10. století také kostel. Zbytky jeho kamenného zdiva nalezli v roce 1949 archeologové. Šlo o jednolodní stavbu s příčnou lodí. Podle jejího charakteru pocházel projektant nejspíše ze Saska.
