Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Ničivost choroby spočívá v jejím „tichém“ postupu. Zprvu se výrazně nehlásí, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky tak přicházejí pro léčbu pozdě.

Osm z deseti nemocných umírá zbytečně – v časných stadiích by šlo nádor odstranit. Takto lékaři bojují o co nejdelší a nejkvalitnější život s pokročilou nemocí.

Naprostý předěl v situaci bude znamenat spuštění čtvrtého národního screeningu – plic, který by měl odstartovat na začátku příštího roku.

Plicní lékaři o tento nástroj usilovali řadu let a slibují si od něj zvýšení podílu pacientů, kterým lze nádor operativně odstranit – ze současných 15 % až na 50 %.

Na záludnost nemoci upozorňují v rámci Světového dne rakoviny plic, jenž tradičně připadá na 1. srpna.

Smrtelná nemoc

„Chodí nám stále více pacientů s pokročilým stadiem rakovin plic, částečně i kvůli aktuální situaci s pandemií, kdy se příznaky v podobě kašle a zadýchávání přisuzovaly covidu. S rozvinutým onemocněním se u nás objevovali i mladí lidé.

Operativa pro všechna onkologická onemocnění minulý rok odhadem klesla o 20 %. Když lidé nepřijdou, nelze je operovat. Pak už nebojujeme o úplné uzdravení, ale o maximální přežití. Máme k dispozici skvělé moderní léky, které můžeme nasazovat už v první linii.

Ale samozřejmě chceme vidět pacienty uzdravené nebo je v našich ambulancích nevidět vůbec a v tom nám pomůže pouze prevence – nekouření, a právě kontrola rizikových jedinců, aby se u nich případný nádor našel včas,“ říká prof.

MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Program včasného záchytu karcinomu plic se má týkat asi 30 000 vysoce rizikových osob mezi 55. a 75. rokem, jež vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně.

Pro program časné detekce karcinomu plic v ČR je však dle odborníků vhodných až přibližně 0,5 milionu kuřáků.

Malá naděje na zlepšení

Na radiologická pracoviště je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT pošlou jak plicní, tak praktičtí lékaři. „Nyní probíhá akreditace radiologických pracovišť, která budou screening provádět,“ doplňuje prof. Koziar Vašáková.

Podle předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním prim. doc. MUDr. Milana Sovy, Ph.D. nelze u této nemoci bez screeningu očekávat razantní zlepšení. „V 85 % případů se na nádor přijde pozdě.

Nyní kvůli covidu ještě řada lidí své obtíže zlehčovala, protože se bála jít k lékaři, a to pak vedlo k tomu, že bylo pozdě na operační výkon.

Důležitost screeningu pro zlepšení přežití pacientů dokázala i studie NELSON. Podle ní screening snížil úmrtí na rakovinu plic ve sledované skupině o 24 %,“ vysvětluje doc. Sova.

Plicní lékaři a onkologové se shodují na tom, že diagnostika, tedy rozpoznání nádoru musí probíhat na specializovaném pracovišti. „Máme zde dostatečnou síť komplexních onkologických center a specializovaných pracovišť s multidisciplinárními týmy, které jsou schopny se sejít a případ probrat osobně či elektronicky.

Naším cílem je dostat pacienty i ze vzdálenějších regionů, na větší pracoviště, kde se jim dostane kvalitní diagnostiky a centrové, systémové péče a léčby.

Mechanismus posouvání pacienta zdravotním systémem nesmí být stresující, aby lidé byli ochotni přijet do jiného města a dostali to nejlepší, co tady je. Jenom u nás v Praze je minimálně polovina onkologických pacientů z jiných oblastí.

V Česku je onkologická péče na vysoké úrovni – a co tady hradí zdravotní pojišťovny je naprostá rarita ve srovnání se zahraničím,“ vysvětluje doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP. Přelom v léčbě karcinomu plic přinesly nové biologické a imunoonkologické léky, některé z nich mohou lékaři nasazovat už tzv. v první linii, tedy ihned na počátku léčby.

Nákladná léčba

Tyto léky otevřely pacientům, kteří měli v lepším případě devět měsíců života, šanci na čtyřnásobně delší přežití – v dobré kvalitě. Podle prof.

MUDr. Jany Skřičkové, CSc., předsedkyně pneumoonkologické sekce ČPFS, schválily zdravotní pojišťovny za poslední rok úhradu třem dalším biologickým a imunoonkologickým lékům a další tyto léky může dostávat širší spektrum pacientů.

„Evropská léková agentura navíc schválila další indikace, takže maximálně do dvou let zde můžeme opět čekat více možností, jak naše pacienty léčit a měnit nemoc na chronickou,“ doplňuje prof. Skřičková.

Podle primáře Sovy je pro pacienty jednoznačně lepší jít do větších center, která mají lepší přístrojová vybavení, kratší termíny a poskytují komplexní péči. V Česku je sedm pneumoonkochirurgických center a patnáct komplexních onkologických center.

Jak uvádí MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem, příčinou tohoto typu karcinomu – stejně jako většiny ostatních plicních nemocí – je v 90 % kouření, ať už aktivní nebo pasivní.

V tuzemsku ročně rakovinou plic onemocní téměř 7 000 lidí, asi 5 500 na ni zemře.