Muž si otře zpocené čelo. Už celý den se ve své šperkařské dílně věnuje výrobě zlatých gombíků, kulovitých ozdob vybavených malým kruhovým ouškem. Zakázka pro místního velmože spěchá.

Už za pár dní má ozdobit horní část jeho pláště. Spojit dvě polokoule vytepané z bronzového pozlaceného plechu vyžaduje maximální zručnost. Ještě bohatě ozdobit rostlinnými motivy a bude hotovo.

Velkomoravské šperkařství má výbornou pověst a Pohansko je po Valech u Mikulčic a Starém Městě u Uherského Hradiště jeho třetím největším centrem v říši, alespoň to dokazují archeologické nálezy.

Inspirace západem

Při stavbě hradiště Pohansko u Břeclavi se Velkomoravané inspiruji karolinskou kulturou (karolinská renesance – obroda kultury, kterou inicioval císař Karel Veliký ‒ pozn. red.).

Podle Třeštíka tu někdy v polovině 9. století stával  „dvorec s kostelem služebnicko-řemeslnické sídliště s dílnami, v tom i zbrojařskými, na předhradí byla kasárna bojovníků.“ Všechno se přizpůsobuje místním podmínkám.

Přesto je karolinský vliv znát na každém kroku, i na uměleckých předmětech.

„Nákončí (kovaný artefakt, součást kovových opasků – pozn. red. ) v podobě knihy z Pohanska je provedeno v přihrádkovém emailu, tedy typicky karolinskou technikou,“ píše o významném nálezu slovenský archeolog Ján Dekan (1919‒2007).

Žádné centrum elity

Nejde přitom o žádné malé centrum umělecké elity odtržené od zbytku národa, ale město plné života. „Ve vrcholném období zde žily stovky až tisíce lidí.

Víme, že centrální část byla opevněná mohutnou hradbou a uvnitř tohoto opevnění se nacházel Velmožský dvorec,“ říká Jiří Macháček, vedoucí Ústavu archeologie Masarykovy univerzity v Brně.

Právě archeologové z brněnské univerzity se výzkumu hradiště věnují nepřetržitě už od roku 1958. V roce 2018 tu například narazí na dva metry hlubokou studnu na severovýchodním předhradí.