Dvě předsíně, dvě komory, sedm dní v týdnu a dvacet čtyři hodin denně nekonečné lopoty. A jeden lidský život, který by bez toho nebyl… Jaká další zajímavá až šokující čísla královský orgán našeho těla skrývá?

3 MILIARDY

Údery života

V klidu bije pomaleji, při sportu nebo v rozrušení rychleji. Ženám rychleji než mužům, dospělým zpravidla pomaleji než dětem. Pokud ale průměr je 70 tepů za minutu, naše srdce pak udeří 4200x za hodinu, 100 000x za den, 36 500 000x za rok. Dohromady je to tedy neuvěřitelných 3 miliardy úderů, pokud se dožijete 80 let.

300 GRAMŮ

Jako pěst

Průměrné ženské srdce váží 250–300 gramů, mužské zhruba o 50 gramů více. Co do rozměrů má asi 12 x 7,5 x 6 centimetrů. Je velké asi jako zatnutá mužská pěst.

Takže vlastně drobek, kdybychom ho srovnali se srdcem velryby – životní orgán tohoto rekordmana váží až 200 kg a má rozměry malého auta. Nejmenším srdíčkem se pyšní brvušky, hmyz měřící jen 0,2 milimetrů. U nich jde ale jen o úzké trubičky, které pumpují krev od zad do hlavy.

100 000 KILOMETRŮ

Dvaapůlkrát okolo Země

„Krev cirkuluje tělem v kruhu,“ prohlásí roku 1616 anglický lékař William Harwey (1578-1657) a je tak prvním, kdo odhalí tajemství oběhu naší životadárné tekutiny.

Jak velký je ale ten „kruh“, ve kterém naše krev bez ustání cestuje od srdce a zase zpátky k němu? Délka všech krevních cestiček, silnic i dálnic v těle se odhaduje asi na 100 000 km. Obvod Země okolo rovníku je o něco více než 40 000 km.

Kdyby se tedy všechny naše tepny, žíly a vlásečnice pospojovaly, oběhly by dvaapůlkrát celou naši planetu.

3 TÝDNY

Tady to začíná!

Měří asi 2 milimetry, váží pouhý 1 gram a představit si ho můžeme asi jako sezamové semínko. Takový je lidský plod, když mu začne tlouct srdce!

Po vytvoření srdečních stěn se krevní oběh ujímá své funkce v okamžiku, kdy jsou rostoucímu človíčku v matčině břiše asi 3 týdny. V lékařské terminologii jde o 5. týden těhotenství.

8640 LITRŮ DENNĚ

Neúnavné čerpadlo

Co je vlastně srdeční tep? Tlaková vlna vzniklá vypuzením krve z levé komory do aorty. Odtud je pak pumpována do celého těla. Srdce je opravdu výkonou pumpou a v klidovém stavu přečerpá každou minutu 4 – 8 litrů krve.

Průměrně je to tedy 360 litrů za hodinu, 8640 litrů za den a 3,1 milionů litrů za rok! Krev tedy doslova pádí jako o závod. Za 6 vteřin doběhne ze srdce do plic a zpět, za 8 vteřin stihne celý okruh do mozku a za 16 vteřin do palců u nohou.

100 000 JOULŮ

Každodenní robota

Srdce to opravdu nemá lehké! Zatímco my třeba odpočíváme nebo spíme, ono pracuje bez zastavení. Každičkým úderem vykoná práci okolo 1 joulu. Pokud tedy budeme počítat v průměru 70 úderů za minutu, po celém dnu už je práce srdce rovna 100 000 joulů.

To odpovídá přibližně tomu, jako kdybychom 1000krát zvedli 10 kg vážící činku do výšky jednoho metru. Více se nadře levá komora, která pracuje s větším tlakem krve a je proto vybavena mohutnější svalovou hmotou.

1893

Poprvé na operačním stole!

O 128 let se musíme vrátit zpět, pokud chceme nahlédnout k první operaci srdce v historii. Provede jí americký kardiochirurg Daniel Hale Williams (1856 -1931). 13. června 1893 úspěšně zašije řeznou ránu na srdci pacientovi Jamesi Cornishovi.

Někteří však prvenství přisuzují až Norovi Axelu Cappelenovi (1858 – 1919) za jeho výkon z roku 1895. Williams prý totiž zasahoval pouze na osrdečníku, bláně, která srdce obaluje.

V každém případě je konečně překonán letitý názor, že operovat neustále se pohybující orgán není možné.

18 DNÍ

Život s darovaným srdcem

3. prosince 1967 si o nemocnici v Kapském městě v Jihoafrické republice povívá celý svět. Christiaan Barnard (1922-2001) dosahuje hvězdné mety všech chirurgů – poprvé úspěšně transplantuje lidské srdce!

I když orgán bezchybně tluče, obchodník Louis Washkansky po 18 dnech umírá na zápal plic. Druhý Barnardův pacient, zubař Philip Blaiberg, ale přežívá již 19 měsíců. Ruku v roce se vývojem imunodepresiv se šance na přežití zvyšuje.

Když v lednu 1984 proběhne první transplantace srdce u nás, pacient Josef Divina po ní žije ještě 13 let.

17x

Zaostáváme za rekordmany

Ve srovnání s jinými živočichy naše srdce zas tak mrštné není. Rejskovi malému, nejmenšímu u nás žijícímu savci, udeří za minutu až 1200x! Podobně srdce bije také kolibříkům, tedy zhruba 17x rychleji než lidem.

Ale buďme rádi – v živočišné říši totiž platí jakási přímá úměra, že čím pomaleji srdce tepe, tím se tvor dožije vyššího věku.

Rejsci se dožívají asi 15 měsíců, zatímco želvy, jejichž srdeční rytmus se pohybuje jen okolo 30 tepů za minuty, žijí klidně 100 až 200 let.

1-2% RIZIKO

Srdeční zlomenina

Když přijde nešťastná či velmi stresující událost, může vám být z toho zkrátka zle. Někdy tak moc, že příznaky připomínají infarkt. Jenže EKG žádný problém neukáže – co se tedy děje? Možná máte tzv. syndrom zlomeného srdce!

Odborně Takotsubo syndrom má své jméno podle japonské nádoby na chytání chobotnic, který má podobný tvar jako srdce zasažené tímto onemocněním.

Srdce se doopravdy nezlomí ani nepraskle, pouze došlo prudkým nárůstem stresových hormonů k dočasnému poškození srdečního svalu.

Syndrom se objevuje u 1 – 2 % pacientů přivezeních s akutním srdeční příhodou, častěji u žen, a bez včasného zásahu může vést ke smrti.