Kacíři, takovou pověst mají Češi v 15. století zásluhou husitů. Jaký byl ale vztah polského království a jeho bezprostředního souseda, tedy husitských Čech?

Silně katolicky orientované, tak se samozřejmě dá charakterizovat polské království v průběhu 1. poloviny 15. století. Přesto proti náboženským rebelům, kteří řádí u jejich jižního souseda nikdy vojensky nevystoupí. Jak se tváří na české kacíře?

Ostře protestují

Polská katolická církev zaujala proti husitským Čechám jednoznačný odpor. Nejaktivnější byl krakovský biskup a pozdější kardinál Zbyhněv Olešnický (1389–1455).

Už na začátku husitských bojů se polští katolíci ostře staví proti husitům, v roce 1420 přijímají na pokyn hnězdenského arcibiskupa MikulášeTraby (1358–1422) článek proti heretikům (hlavně husitům), který kacíře posílá před soud.

Neutrální dvůr

Královský dvůr v čele s Vladislavem II. Jagellem (kolem r. 1362–1434) se ale chová neutrálně.

Díky kontaktům s pražskou univerzitou se mezi polskými vzdělanci také vyskytují příznivci husitství a víra pod obojí nachází své stoupence i mezi polskými šlechtici.

Jsou ovšem pronásledováni a za definitivní konec husitství v Polsku se považuje proces s nimi v roce 1480.