Domů     Sparta versus Atény: Jak vypadá start do školy ve starověkém Řecku?
Sparta versus Atény: Jak vypadá start do školy ve starověkém Řecku?

Představte si, že žijete ve starověkém Řecku. Zapomeňte na tablety, sešity i školní zvonění. Podle toho, jestli pocházíte ze Sparty nebo z Atén, bude váš život úplně jiný. Které město byste si vybrali?

Obě jsou slavná, každé svým způsobem – a každé by vás ve škole formovalo trochu jinak.

Ve Spartě má každé novorozeně těžký start. Hned po porodu ho prohlíží skupina starších mužů. Pokud je miminko slabé, nemocné nebo má nějakou vadu, rozhodnou, že ho odnesou do hor. Tam ho nechají napospas přírodě.

Je to kruté, ale Sparťané věří, že jen ti nejsilnější mohou vyrůst v pravé bojovníky. V Aténách je to jiné. Dítě přivítá rodina, někdy ho chová chůva, jindy maminka. Otec rozhoduje, jestli si dítě nechá.

I tady může dojít k odmítnutí, ale častěji se děti prostě vychovávají doma. Až do sedmi let tráví čas v rodině, hrají si, učí se mluvit a poznávají svět kolem sebe.

reklama
V Aténách se učivo zaznamenává na tabulky. FOTO: Rawpixel
V Aténách se učivo zaznamenává na tabulky. FOTO: Rawpixel

Sedm let? Hurá do školy nebo do boje

Když klukovi ve Spartě táhne na sedm, končí dětství. Odvádí ho stát a začíná tvrdý výcvik. Bydlí v táboře, ve skupině zvané agela, pod vedením staršího chlapce. Každý den cvičí, bojuje, učí se poslouchat a snášet bolest.

Pokud má hlad, může si něco ukrást, ale nesmí ho chytit. Pokud ho načapají, dostane výprask. Ne za krádež, ale za to, že byl nešikovný. Také aténský chlapec začíná chodit do školy. Není to ale jako dnešní škola, učitelé vyučují v malých soukromých místnostech.

Učí se číst, psát a počítat. Nemá učebnice, vše poslouchá a opakuje nahlas. Píše na voskové tabulky a počítá s kamínky. Učitelé jsou přísní a za chyby někdy bijí děti rákoskou.

Kluci v Aténách se neučí jen počítat. Chodí také do školy, kde se věnují hudbě a zpěvu. Učí se hrát na lyru nebo kitharu a tančí. Postupně se přidává i kreslení a gymnastika.

Kdo je šikovný, učí se nazpaměť i dlouhé básně, třeba celou Odysseu od Homéra. A to jenom posloucháním. Sparťané se naopak na hudbu ani básničky moc neohlížejí. Cvičí v horku, zimě, bez bot a ve stejném oblečení po celý rok.

Nepotřebují malovat ani zpívat, důležité je být silný a odolný. Kdo pláče nebo si stěžuje, ukazuje slabost. A slabost Sparta netoleruje.

Humanitní zaměření škola dostává v Aténách přednost. FOTO: Rawpixel
Humanitní zaměření škola dostává v Aténách přednost. FOTO: Rawpixel

Starší chlapci, větší výzvy

Od čtrnácti let už spartší chlapci téměř neodpočívají. Trénují tvrději než dřív. Podstupují zkoušky odvahy a výdrže. Někdy při nich i umírají. Ale pokud zemřou tiše, bez nářku, stávají se hrdiny. Sparťané obdivují ticho, sílu a odvahu.

V Aténách kluci od patnácti let pokračují ve studiu. Učí se filozofii, astronomii, matematiku nebo rétoriku – tedy umění mluvit na veřejnosti. Kdo má štěstí, poslouchá slavné učitele jako Sokrates nebo Platón. Vedle toho dál sportují – běhají, skáčou, zápasí a házejí diskem nebo oštěpem.

Jakmile spartský kluk dosáhne osmnácti let, stává se vojákem. Čeká ho dvouletý výcvik a pak deset let vojenské služby. Bojuje za město, cvičí s ostatními a poslouchá rozkazy. Teprve ve třiceti se může oženit a stát se plnoprávným občanem.

Aténský mladík také vstupuje do armády. První rok trénuje, druhý už hlídá hranice města. Pak se rozhodne, jestli chce pokračovat ve studiu, pracovat, nebo se zapojit do politiky.

Sparta nebo Atény?

Jak se přístup ke vzdělání a jeho obsah v obou městech liší? Sami vidíte, že opravdu hodně. Ve Spartě se stáváte bojovníkem, který vydrží hlad, bolest i chlad. Naučíte se poslouchat, bojovat a nebát se. Ale moc si nehrajete, nečtete a skoro vůbec nemluvíte.

V Aténách se naopak učíte přemýšlet, mluvit, tvořit a zkoumat svět. Máte víc svobody, ale také víc odpovědnosti.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Historie
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Historie
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
svět zločinu
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Když se z much stali pomocníci kriminalistů
Moucha bzučí, larva se krmí a kriminalista má o jednu stopu navíc. Hmyz, který většina lidí odhání od oběda, totiž dokáže vyšetřovatelům napovědět, jak dlouho leží mrtvé tělo na místě. Zrod forenzní entomologie přitom provázejí středověké příběhy, překvapivé objevy i důležité varování: ani ta nejpilnější muší rodinka neumí vystavit úmrtní list s přesným datem a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz