Některé nemoci jsou jen nepříjemné. Jiné se ve formě epidemií přeženou světem, zanechají po sobě miliony mrtvých a v historii nepřehlédnutelnou šlápotu. Některé z nich však svět ovlivní způsobem, který není na první pohled patrný.
Zatímco První světové válce dochází dech a pomalu se chýlí ke konci, epidemie zmutovaného chřipkového viru H1N1 na síle nabírá (podrobně jste její řádění mohli sledovat v Epoše 4/2014).
Kromě toho, že napadne třetinu světové populace a zabije 100 milionů lidí, mohli bychom jí možná hodit na triko i Druhou světovou válku.
![Plakát varující před španělskou chřipkou (Alberta Board of Health, Volné dílo, commons.wikimedia)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/03/997px-spanishfluposteralberta-768x831.png)
Odvážné plány zhatí chřipka
V sobotu 14. prosince 1918 přijíždí americký prezident Thomas Woodrow Wilson (1856–1924) do Paříže, aby se účastnil mírové konference ve Versailles. Veze sebou ambiciózní plány nejen pro mírová jednání s Německem, ale také pro poválečné uspořádání světa.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
„Jsem odhodlán zabránit tomu, aby se podobná hrůza ještě někdy v budoucnu opakovala,“ říká během turné po Evropě. Ostatní však mají o výsledku mírových jednání odlišné představy. Zejména zbytek tzv.
Velké trojky, kterou tvoří britský premiér David Lloyd George (1863–1945) a francouzský premiér Georges Clemenceau (1841–1929). Chtějí se mstít, nahrabat si a současně znemožnit Německu, aby se ještě někdy mohlo stát světovou velmocí.
Jako americký prezident má sice Wilson silnou pozici a dostatek odhodlání, jenže 3. dubna 1919 jeho tělo, unavené předchozím vyčerpávajícím několikaměsíčním jednáním, napadne chřipkový mutant známý jako španělská chřipka, který tehdy kosí Evropu ve velkém.
![Virus španělské chřipky. Takový malý prevít a nadělá tolik škody. (CDC/ Dr. Terrence Tumpey/ Cynthia Goldsmith, Volné dílo, commons.wikimedia)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/03/1167px-reconstructed-spanish-flu-virus-768x474.jpg)
Po nemoci je mimo
Wilsona položí nemoc tak náhlým a prudkým útokem, že někteří lékaři zcela vážně uvažují o tom, že byl otráven. Když nemoc poleví a Wilson se znovu vrátí k jednacímu stolu, není možné si nevšimnout, jak moc je zesláblý, bez jiskry a celkově mimo.
„Místo příprav na jednání stěhuje v hotelovém pokoji nábytek z místa na místo,“ píše jeho spolupracovník Herbert Hoover (1874–1964).
Pronásledují ho paranoidní představy, při vyjednávání ztrácí trpělivost, těžce se soustředí, zmatkuje, trpí výpadky paměti a krok za krokem ustupuje soustředěnému nátlaku Británie a zejména Francie, které jeho návrhy ignorují a prosazují své vlastní zájmy.
Nakonec Wilson označí francouzského premiéra s jeho požadavky za šílence a nařídí, aby mu sbalili kufry a nastartovali parník George Washington ke zpáteční cestě.
![Už tehdy se pokouší s nákazou bojovat pomoc roušek. Tady policisté v Seattlu. (Volné dílo, commons.wikimedia)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/03/1544px-165-ww-269b-25-police-l-restored-768x537.jpg)
Kompromis, který se nevyplatí
Tato hrozba sice George a Clemenceaua donutí zařadit zpátečku, jenže ne dostatečně, a tak jednání končí nejhorším možným způsobem. Dosažený kompromis je výsledkem, se kterým není spokojen nikdo. Německo není ani zcela zničeno, ani usmířeno.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Smlouva zanechá v Němcích hluboký pocit frustrace, ochromí na celá dvacátá léta německou ekonomiku a nechá ji bezbrannou před Velkou hospodářskou krizí. Jedním z následků je nástup nacismu, který převezme v Německu moc v čele s Adolfem Hitlerem (1889–1945).
Ten otevřeně hřímá: „Versaillská smlouva je cár papíru. Roztrhám ji na kusy a obnovím Německo v jeho bývalé velikosti.“ Slibuje prosperitu, zaměstnanost a silné Německo.
Opravdu zastaví vyplácení reparací, dá lidem práci, hlavně ve zbrojním průmyslu a začne budovat novou armádu. A dál už to znáte.