Co má společného sonda Dawn a teleskop Kepler? Historie obou přístrojů se na přelomu října a listopadu definitivně naplnila. Oba aparáty přitom lidstvu přinesly řadu dosud netušených poznatků.
Sonda Dawn měla za úkol prozkoumat prostor mezi Marsem a Jupiterem. Cesta k hlavnímu pásu, kde se nachází velké množství menších objektů, trvala sondě Dawn, která odstartovala v roce 2007, čtyři roky. Při jejím putování jí pomohla i gravitace planety Mars.
Ke svému prvnímu cíli – Vestě, tělesu o velikosti čtvrtiny našeho Měsíce, sonda dorazila 16. července 2011. Ten den vstoupila na její oběžnou dráhu. Zde strávila něco málo přes rok, přičemž zjistila spoustu nových věcí.
Mapovala například možnosti, jak na nějakém asteroidu přistát i s lidskou posádkou.
Poté však už Dawn zamířila k Cereře, na jehož oběžné dráze zaparkovala v březnu 2015. Stala se tak prvním pozemským aparátem v dějinách, který zakotvil u dvou různých těles.
Podobně jako Vestu i Ceres sledovala Dawn velmi podrobně, když sestoupila až do výšky pouhých 385 kilometrů nad povrchem tělesa. Nyní NASA oznámila, že sondě došlo palivo. Nemůže tak již manévrovat, ani se spojit se Zemí. Podle NASA bude Dawn Cereru obíhat ještě nejméně padesát let.
Teleskop Kepler byl skvělým lovcem exoplanet, detekoval jich 2662, což jsou více než dvě třetiny veškerých exoplanet, které astronomové znají.
Přitom jeho akční rádius byl omezen na nevelkou oblast, což naznačuje, že exoplanety ve vesmíru skutečně nejsou ničím výjimečným.
Nezbývá než doufat, že pomyslný kosmický hřbitov se v nejbližší době ještě více nerozšíří. Zvláště ohrožená je marsovská mise roveru Opportunity, který se již nějakou dobu nehlásí a také mise teleskopu Chandra, který se potýká s technickými obtížemi.
