Restaurátoři z petrohradské Stieglitzovy akademie umění a průmyslu v roce 2016 zkoumali obrovský portrét ruského cara Mikuláše II. (1868–1918). Autorsky je pod ním podepsán ruský malíř Ilja Galkin (1860–1915), který dílo vytvořil roku 1896.
Ovšem obraz se dostal do ruky dalšímu ruskému malíři Vladislavu Izmajloviči, který ho zakryl několika vrstvami barev a na druhou stranu plátna v roce 1924 vytvořil portrét vůdce sovětské revoluce Vladimíra Iljiče Lenina (1870–1924).
„Věděl, že tím riskoval svůj život. Pokud by někdo v té době věděl, že to dělá, mohli ho za to nechat zastřelit,“ říká Vasilij Kičedži, současný rektor Stieglitzovy akademie. Izmajlovič se stal hrdinou.
K objevu ukrytého obrazu došlo vlastně náhodou. Leninův portrét visel skoro 70 let v jedné petrohradské základní škole, než její vedení poprosilo akademii o restaurování díla.
„Jakmile jsme sundali rám, spatřili jsme vodou rozpustnou barvu, která chránila obraz pod ní,“ komentuje překvapení restaurátorka Taťjana Pocelujevová.
Zvláštní oboustranný portrét si mohou od listopadu 2016 prohlédnout lidé ve vestibulu Stieglitzovy akademie.
Nejenom utajení apoštolové
V katakombách poblíž baziliky svatého Pavla za hradbami v Římě objevili badatelé roku 2010 fresky apoštolů Pavla, Petra, Ondřeje a Jana. Díla se skrývala v nánosech uhličitanu vápenatého a podařilo se je odkrýt pomocí laserové technologie.
Pocházejí z konce 4. století n. l. Další skryté obrazy se nacházejí na díle renesančního génia. Slavný italský malíř Leonardo da Vinci (1452–1519) v roce 1481 vytvořil obraz Klanění tří králů.
Maurizio Seracini z univerzity v kalifornském San Diegu ale přišel před sedmi lety s překvapivým objevem. Infračervené záření mu prý odhalilo další kresby lidí a zvířat na plátně.
Intimní partie nahradilo víno
Slavnou Monu Lisu, dílo da Vinciho, zkoumal francouzský vědec Pascal Cotte. Prosvěcováním metodou LAM (Layer Amplification Method) zjistil, že se na plátně z let 1503–1506 skrývají tři vrstvy malby:
sedící postava, portrét ženy s větší hlavou a lept ženy s perlami na hlavě. Italský malíř Agnolo Bronzino (1503–1572) vytvořil před rokem 1553 portrét nahého trpaslíka Morganta s můrami létajícími kolem přirození.
Výjev ale budil pohoršení, a proto na klín trpaslíka kdosi namaloval hrozny vína. Před lety se jedné florentské laboratoři podařilo odhalit původní malbu.
