V budoucnu bude lékařská péče založená zejména na datech a technických inovacích, což umožní její přizpůsobení potřebám jednotlivého pacienta. Chytré hodinky a náramky jsou dnes běžnou součástí outfitu.

Počet těchto zařízení připojených k internetu prudce roste a očekává se, že do roku 2050 přesáhne 100 miliard.

Nositelná zařízení svým uživatelům umožňují monitorovat tepovou frekvenci, krevní tlak, počet kroků, které denně ujdou, spálené kalorie při námaze, ale třeba i dostatečný spánek a stravovací návyky.

Do budoucna se dá očekávat, že se postupně zmenší a zmizí v oblečení či technologických vychytávkách zítřka. Jejich využitelnost se přesune od monitorování životních funkcí k prevenci, diagnostice a terapii nemocí.

Počítá se s tím, že lékařská tetování či nalepovací senzory s využitím nanotechnologií budou v blízké budoucnosti schopny pořídit elektrokardiogram, změřit dechovou frekvenci či zkontrolovat hladinu cukru v krvi, a svá zjištění přenášet před Bluetooth.

Nejde přitom jen o hudbu budoucnosti, biosenzory obsažené v náplastech, které umí nahradit laboratorní testy, vyvinuli už v roce 2018 odborníci z univerzity v americkém Ohiu.

Čočky varují před rakovinou

A to nebude zdaleka vše, naslouchátka či špunty do uší budou vybavena senzory pro zesílení zvuku, které budou rovněž sledovat srdeční frekvenci a pohyb, případně do nich může být implementován digitální trenér pro povzbuzení běžce či průvodce poskytující pomoc pacientům s demencí.

Chytré kontaktní čočky zase budou vybaveny biosenzory k zachycení včasných příznaků rakoviny a jiných onemocnění. Ostatně již nyní jsou ve vývoji čočky schopné měřit hodnoty krevního cukru v slzách, aby pomohly diabetikům zvládnout dietu a dávkování léků.

Nanotechnologie mají zelenou

V souvislosti s diagnostikou zdravotního stavu se často hovoří i o využití nanotechnologií, takový miniaturní senzor umístěný v kapsli se může po spolknutí rozvinout a provést vyšetření trávicího traktu.

Využít je lze i k dopravě léčiv na určené místo v organismu, kdy jsou kapsle či trubičky obsahující nanoboty naváděny do cíle pomocí magnetismu, světla nebo chemicky.

Prvního nanobota pro boj s rakovinou představili vědci už v roce 2017. Nyní se zkoumá využití nanozlata či nanodiamantů, které se v nanovelikosti chovají zcela jinak než v klasické podobě. Předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs vysvětluje:

„Existují koncepty, kdy dopravíte nanozlato do tkáně zasažené rakovinou, pak se infračerveným zářením ohřeje a dojde tak ke spálení tkáně, kterou chcete zničit.“