Megalitických staveb zhotovených z hrubě opracovaných kamenů se po světě vyskytuje spousta. Jde o první částečně zachovalé budovy pocházející z období paleolitu (do 11 000 př. n. l.), neolitu (do 5200 př. n. l.), a starší doby bronzové (do 1550 př. n. l.).

Za úplně nejstarší se považuje maltský, pocházející z období cca 6500 let př. n. l. Jaký byl jejich smysl? Nejspíše šlo o Dnes se vychází z toho, že se jedná o obřadné, sakrální stavby, které plnily mimo jiné i úlohu zprostředkováni věšteb.

Šlo o monumenty, určené k předpovídání budoucnosti,  možná i astronomické pozorovatelny. Pravdou je, že mezi archeology stále budí velkou pozornost a snaží se jejich dávnému využití přijít na kloub.

Rozmanité nálezy

Pravděpodobně tím nejznámějším megalitem je Stonehenge. Kdo komplex menhirů a tajemných kruhů skutečně postavil? Nejstarší doleritový kruh Stonehenge byl vytvořen kolem roku 2300 př. n. l.

Archeologové v okolí komplexu odkryli hroby pocházející z doby bronzové (v Evropě začala kolem roku 2300 př. n. l.). Narazili i na dvě pohřební jámy lidí kultury zvoncovitých pohárů, kteří se v Británii objevili před 4500 lety.

Vědci poblíž Stonehenge našli také nejrůznější předměty denní potřeby, pazourky, keramické střepy i jelení paroží. Vše pochází z období neolitu (8000‒5000 př. n. l.).

Podle odborníků není vyloučeno, že některé nálezy po sobě zanechali právě stavitelé Stonehenge.

Kameny vyvrhla sopka

Vědecký tým, složený z pracovníků univerzity v anglickém Leicesteru a Waleského národního muzea, v roce 2012 došel k názoru, že odhalil záhadu, odkud pocházejí kameny v jihoanglickém Stonehenge.

Vzorky kamenů získaných několik desítek metrů od Graig Rhos-y-Felin poblíž Pembroke se shodují s těmi, z nichž se tajemný megalitický komplex skládá. Jde o tzv. ryolit, horninu sopečného původu.

Paul Devereux a Jon Wozencroft, kteří působí na londýnské Royal College of Art, přišli v roce 2014 s názorem, že kamenné bloky Stonehenge sloužily jako obří hudební nástroj.

Zvuk se podle nich rozléhal do dáli podobně jako kostelní zvony. Robert Phillips v 50. letech 20. století při záchranných pracích odebral kus megalitu ze Stonehenge.

Nové analýzy úlomku z roku 2020 potvrdily hypotézu, že pochází přibližně z 25 kilometrů vzdáleného Marlborough Downs.

Britský archeolog Mike Parker Pearson přišel v roce 2021 s teorií, že kamenné kruhy Stonehenge původně stály v Preseliských kopcích v západním Walesu. Obyvatelé monumenty během migrace přesunuli na jiné místo.

Autora zdi neznáme

Dalším velmi známým megalitem je Baalbecká terasa. Autora zdi z megalitů v libanonském Baalbeku dodnes bohužel neznáme.

Opracovávat a přesouvat kamenné kvádry o rozměrech 20 x 4 x 4 metry by bylo velice složité i dnes, a proto si s dílem dávných stavitelů historikové moc nevědí rady. Ovšem vzhledem k tomu, že oblast Bekaa byla osídlena už v době více než 3000 let př. n.

l, kdy zde žili Féničané, je možné, že autorství díla náleží jim. A to i z toho důvodu, že když sem v roce 15 n. l. dorazili Římané, zeď už stála. Městu tehdy dali jméno Heliopolis. Na základech zdi začali v roce 60 n. l.

budovat obrovský Jupiterův chrám, jehož 54 sloupů se tyčilo až do výše 23 metrů.