Saturn, jedna z planet naší sluneční soustavy, vyniká hlavně svými krásnými prstenci. Vědci zjistili, že by ale mohly během 100 až 300 milionů let zmizet. Jak se u této planety vytvořily a kvůli čemu mizí?
Saturn je šestou planetou naší sluneční soustavy a z hlediska velikosti mu patří druhé místo za Jupiterem. Díky tomu mohli Saturn pozorovat i starověcí astronomové, kteří mu dali jméno po římském bohu zemědělství, sklizně a času. Řadí se mezi tzv. plynné obry.
Pro ně je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru tvořenou lehkými plyny. Podobně jako Jupiter se skládá ze 75 % vodíku a 25 % helia se stopami metanu, vody a amoniaku. Jeho jádro tvoří kovový vodík, který generuje magnetické pole.
Dávno známá planeta
Podle vědců lidé znali Saturn už od pravěku, první historicky doložené pozorování pochází z období kolem roku 650 př. n. l. z oblasti Mezopotámie. V textu se tehdejší „astronomové“ zmiňují o zákrytu planety Měsícem.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Další zmínky se objevují až v roce 1610, a to přímo od Galilea Galileiho. Ten ale kvůli tehdejší nedokonalé optice neodhalil podstatu Saturnových prstenců a pokládal je za dvě samostatná tělesa.
První, kdo vysvětlil povahu prstenců Saturnu a objevil měsíc Titan, byl až Holanďan Christiaan Huygens v roce 1659.
![Saturn znali lidé už od pravěku. Foto: Shutterstock](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/05/shutterstock-1242559852.jpg)
Žlutá planeta
Z dálky je planeta velmi dobře viditelná a má světle žlutou barvu, za což mohou vrstvy mraků s nejasnými pásy. Ze všech planet sluneční soustavy má nejmenší hustotu, která je ještě menší, než má voda. Patří také mezi nejvíce zploštělé planety.
Její rovníkový průměr je pouze o 10 % větší než ten polární. To je pravděpodobně způsobeno rychlou rotací a kovovým vodíkem v jádru planety. Podle předpokladů Saturn vznikl podobně jako Jupiter před 4,6 až 4,7 miliardy let z protoplanetárního disku.
Jednalo se o zploštělý oblak prachu a plynu, který rotoval kolem vznikající hvězdy. V průběhu času se částice srážely, čímž začala vznikat menší tělesa. Neustálé srážky těles pak vedly k jejich narůstání. Druhá teorie hovoří i tzv.
gravitačním kolapsu, která předpokládá, že planeta vznikla rychlým smrštěním drobných částic, který je znám při vzniku hvězd.
Prstence a měsíce
Saturn na první pohled zaujme svými prstenci, které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem.
Vznikly pravděpodobně rozpadem blízkých těles a objektů, nejčastěji měsíců, kterých okolo Saturnu obíhá neuvěřitelných 82. Alespoň tolik jich v roce 2019 napočítali astronomové.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Nejbližší měsíc Pan obíhá ve vzdálenosti 133 583 km, zatímco nejvzdálenější pojmenovaný měsíc se nazývá Ymir a Saturn obíhá ve vzdálenosti 23 100 000 km. Největším z nich je Titan o průměru 5150 km, který je větší než planeta Merkur.
Tento měsíc obklopuje vlastní hustá atmosféra složená převážně z molekulárního dusíku a metanu a má pevný povrch.
![Prstence tvoří z velké části led, prach a kamení. Foto: Shutterstock](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/05/shutterstock-683744761.jpg)
Jak se vytvořily?
Kvůli velké vzdálenosti od Slunce ale teplota měsíců nevystoupila tak jako v případě Jupiteru a neunikaly z nich tak lehce tavitelné látky. Tyto ledové měsíce poté začaly obíhat okolo Saturnu.
Vlivem různých srážek s cizími tělesy se od nich oddělily různé kousky a vytvořily se ony prstence o průměru 420 000 km. Jejich šířka se pohybuje od několika metrů až po několik set metrů.
Prstence tvoří z velké většiny led, prach, kamení a balvany o průměru několika metrů. Mezi nimi leží i dráhy nejvnitřnějších měsíců. Odhaduje se, že celková hmotnost prstenců dosahuje pouze 1 % hmotnosti pozemského Měsíce.
Přijde o své prstence
Jenže podle nejnovějších výzkumů americké vesmírné agentury NASA to vypadá, že planeta jednoho dne o své prstence přijde. Vzhledem ke stáří planety je tempo jejich mizení poměrně rychlé. A důvod?
Prstence k sobě stahuje prašný déšť ledových částic kvůli magnetickému poli. Vědci odhadují, že během pouhé půl hodiny odčerpá tento prstencový déšť z prstenců takové množství vody, jež by zaplnilo jeden olympijský bazén.
![Na konci 70. let prolétla okolo planety sonda Pioneer 11, v letech 1980 a 1981 ji napodobily sondy Voyager 1 a 2. Nejvíce informací však nasbírala sonda Cassini v letech 2004 až 2017. Foto: Celestia/Wikimedia Commons/GPL](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/05/1024px-orbitaencelado-768x541.jpg)
Rychleji, než se zdá
Celý systém by tak podle odhadů mohl zmizet během 300 milionů let. Jenže… Sonda Cassini změřila materiál padající z prstenců na Saturnův rovník a vědcům vyšlo, že by Saturnova chlouba mohla zmizet už za sto milionů let. Ve srovnání se stářím Saturnu je to velmi krátká doba.
Může zde existovat život?
U planet jako je Saturn vědci předpokládají, že život může teoreticky vznikat pouze v atmosféře, tedy v oblastech, kde se nacházejí kapičky vody a dostatek slunečního záření.
Lepšími kandidáty na mimozemský život se jeví spíše Saturnovy měsíce Titan a Enceladus. Jejich složení atmosféry totiž připomíná složení atmosféry Země v raném stadiu vzniku.
Titan jako jediný objekt sluneční soustavy kromě Země má na svém povrchu stabilní tekutiny.