Teplota padá k – 50 °C a děti se radují. Nemusí do školy! Kdo chce večer zajet autem na nákup, nechá ho raději celý den nastartované. Pohřby se v tomto období snaží odkládat – vykopat hrob posledně trvalo 3 dny.

Vítejte s ruském Ojmjakonu, jediném obydleném místě, kde teplota klesá i pod – 70 °C, a kde teplotní rozdíly během roku činí i 100 °C! 

1752

Od tohoto data se v pražském Klementinu provádějí systematická meteorologická měření a pozorování. Jejich záznamy má od roku 1775 na starosti budoucí rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity, astronom Antonín Strnad (1746–1799).

Dodnes jde o nejdelší souvislé pozorování počasí ve střední Evropě. Klementinum k tomu disponuje speciální, 68 metrů vysokou astronomickou věží s observatoří. Od 1. ledna 1784 se tu již měří teplota 3krát denně a s rokem 1808 přijdou i záznamy srážek.

Mezi lety 1842 až 1928 se z jejího ochozu, kam se dá vystoupat po 172 schodech, hlásí za pomoci praporu poledne. Svého času mávnutí následuje výstřel z děla z bašty sv. Máří Magdalény na Pražském hradě.

−93,2

Jednou za rok sem konvoj doveze zásoby z 1410 kilometrů vzdálené polární stanice Mirnyj, jinak jsou vědci z Ruska, Francie a Spojených států amerických odkázaní na sebe.

Vítejte na ruské výzkumné stanici ve Východní Antarktidě, Vostoku, ležícím v nadmořské výšce 3488 metrů. Od roku 1957 se tu zkoumá klima, geofyzika, sluneční záření i medicína. 21. července 1983 utrží Vostok mrazivý rekord.

Naměřena je tu suverénně nejnižší teplota na světě, −89,2 °C. Že už teploty na Zemi o moc níž klesnout nemohou? Ale ano. Rekord je překonán 10. srpna 2010 na hřebeni Východoantarktické plošiny, kde teplota klesne na těžko uvěřitelných −93,2 °C.

56,7

Až budete v létě objednávat další zmrzlinu a marně se ovívat poskládanými pivními tácky, opakujte si: Může být hůř! Třeba jako v východokalifornském Death Valley neboli Údolí smrti.

Zdejší solná pánev se táhne dokonce 86 metrů pod úrovní moře, což z ní dělá nejníže položené místo Severní Ameriky. To ale není jediný rekord téměř 230 kilometrů dlouhého údolí, jehož šířka místy dosahuje až 25 kilometrů.

Právě tady je naměřena v červenci 1913 rekordní teplota 56,7 °C! Dodejme, že ani červencový průměr za moc nestojí – obvykle se těsně zastaví na 39 °C. Že se tam nedá žít? A přece: Už 1000 let je tohle údolí domovem kmene Timbisha.

1300

Tolik životů stojí řádění nejsmrtelnějšího tornáda v historii. 26. dubna 1989 se prožene bangladéšskými městy Daulatpur a Saturia. Na své 16kilometrové trase rozsévá zkázu. Krom obětí za sebou nechává zpustošenou krajinu. O domov přijde na 80 000 lidí.

-42,2

Nenápadná jihočeská obec Litvínovice se zapíše 11. února 1929 do dějin meteorologie – a zatím to nevypadá, že by nad ní ani po téměř století hodlala jiná místa triumfovat. Je tu totiž naměřena historicky nejnižší teplota v Česku!

Pořádně vymrzlých -42,2 °C ve vesnici ležící zhruba 3 kilometry od centra Českých Budějovic tehdy proklíná počasí polovina obyvatel německy.

40,4

Kde bývá v České republice největší teplo? Jde hlavně o jih Jihomoravského kraje a také Polabí od Kolína po Roudnici nad Labem. Přesto teplotní rekord padne relativně nedávno o kousek jinde: Ve středočeských Dobřichovicích, 23 kilometrů od centra Prahy.

A kam až že se tu vyšplhá teplota? 20. srpna 2012 odpoledne zdejší meteostanice naměří 40,4 °C. Alespoň, že se tu dá rovnou smočit v chladivé Berounce…

26 461

Právě tolik milimetrů srážek naprší během sledovaného ročního období 1860 až 1861 v indickém Čérápuňdží. Rekord podle všeho zatím nebyl překonán. Indie má ale jinak do nejdeštivějších míst na Zemi ještě celkem daleko.

Nejčastěji totiž prší na čtvrtém největším z osmi hlavních Havajských ostrovů v Tichomoří, Kauai. Průměrné srážky padající na hlavy zhruba 60 000 místních obyvatel činí v průměru 12 090 milimetrů za rok. A kde nejvíc napršelo v Česku?

V roce 1926 naprší v Kořenově v Jizerských horách roční úhrn srážek čítající 2202 milimetrů.

0,5

Jen tak maličko milimetrů srážek spadne v průměru ročně na nejsušší místo na zemi, egyptský Asuán. Místní vám ale potvrdí, že tu zaprší párkrát za 10 let. Zato o písečné bouře tu nemají od března nouzi.

Pokud si chcete užít památky a hlavně sluníčko, je tohle ta pravá volba. Pravděpodobnost, že bude obloha bez mráčku, je tu neustále 90procentní. A mimochodem, pokud na léto objednáváte plavbu po Nilu, z Asuánu to bývá dobrá volba.

416

Pokud se někdo náhodou vyskytl předloni 24. února na Sněžce, zřejmě hned zase letěl dolů. Vítr se tu proháněl rychlostí 223 kilometrů v hodině, což je nejvyšší naměřená hodnota větru u nás.

Pořád je to ale jen něco málo přes půlku rychlosti, kterou naměřila soukromá observatoř na vršku 1917 metrů vysoké americké hory Mount Washington ve státě New Hampshire. Rychlostí 416 km/h tu fičí 10. dubna 1996 díky tropické cyklóně jménem Olivie.

29

Sněhulák, iglú a pořádná lyžovala? Kolik sněhu je „tak akorát“? Těžko říct, víme ale, kolik sněhu je moc. Nejvíce ho během jednoho roku napadne na stratovulkánu Mount Baker ve státě Washington.

Blízko ležící lyžařské středisko sněžení poctivě mapuje a za sezónu 1998 až 1999 hlásí světový rekord: 29 metrů sněhu!

Trvale nejzasněženějším místem je ale 4392 metrů vysoká aktivní sopka ležící taktéž ve státě Washington, kde průměrně za rok nasněží 3110 centimetrů. Zdá se vám roční úhrn sněhu jako moc dlouhodobý údaj? Tak to vám prozradíme i denní rekord:

Během den trvající vánice 14. února 1927 napadne na japonské hoře Ibuki 230 centimetrů sněhu.

23,6

Kroupa nad 2 centimetry vám už může udělat díru do auta a dostat s takovým krupobitím do těla zavání průšvihem. Když spadne v Jižní Dakotě 20 centimetrová megakroupa, všichni si jen oddechnou, že nedopadla nikomu na hlavu.

A pak přijde rok 2018 a nad Argentinou se honí všichni čerti. A naházejí dolů na hříšníky i svatoušky kroupovou nadílku o velikosti od 18 do 23,6 centimetru! Na piedestalu největších krup světa je tak nová ledová vítězka.

Následky krupobití naštěstí nebudou tak hrozivé, jako roku 1888, kdy v indickém státě Uttarpradéš padají kroupy o chlup větší, než tenisáky. Zabijí více, jak 230 obyvatel a uhyne minimálně 1600 koz a ovcí.

768

Přemýšleli jste za bouřky někdy nad tím, jak dlouhý je vlastně blesk? Obvykle nás jejich velikost udiví. Vertikální mívá na délku 5 až 7 kilometrů, horizontální výboj obvykle mezi 8 až 16 kilometry. A naopak, výboje uvnitř mraků mají jen pár metrů.

Nejdelší blesk vůbec byste viděli 29. dubna 2020 na jihu Spojených států. Na délku měl 768 kilometrů! Jen pro představu, to je téměř stejně, jako byste jeli autem z Litoměřic do Lublaně.

A pokud by vás zajímalo, jak dlouho může být výboj vidět, tak nejdelší „rozsvícení“ mu trvalo 18. června 2020 na hranicích Uruguaye a Argentiny – 17,7 sekund.

43,3

Toto číslo udává nejvyšší naměřený ultrafialový index vůbec. Hodnota je naměřena 29. prosince 2003 na neaktivním stratovulkánu nacházejícím se na hranicích Chile a Bolívie – Licancaburu. Co tahle hodnota v praxi znamená? Že světlé kůži stačí pouhé 4 minuty na spálení!

57

Zdá se vám, že je někdy počasí jako na houpačce? Chvíli z vás teče pot, chvíli zase hledáte před chvílí svlečený svetr? Ujišťujeme vás, že je to ještě nic.

Největší nárůst teploty během 24 hodin totiž překonal 57 °C! A to z –48 °C na 9 °C. K události dojde 22. ledna 1943 na soutoku řek Marias a Missouri v Lomě spadající pod americkou Montanu.