V roce 1835 přistála na Galapágách loď Beagle, na níž se plavil nejznámější evropský přírodovědec a zakladatel evoluční teorie Charles Darwin (1809-1882). Zde zachycené poznatky byly pramenem pro jeho nejslavnější teoretické dílo O původu druhů.
Tyto ostrovy jsou pro vědecká pozorování vzácným místem, které tvoří široké spektrum endemitů.
Galapážské souostroví se nachází na rovníku v Tichém oceánu asi 1000 kilometrů západně od Ekvádoru, k němuž oficiálně přináleží. Utváří ho celkem devatenáct ostrovů vulkanického původu spolu s dalšími ostrůvky, útesy a skalisky.
Hlavní město Puerto Baquerizo Moreno leží na ostrově Santa Cristóbal. Rozloha Galapág činí okolo 8000 km², což je jen o trochu více než rozloha severních Čech.
Přírodní laboratoř
Ostrovy objevil v 1. polovině 16. století (roku 1535) španělský biskup a mořeplavec Tomás de Berlanga.
Do té doby nebyly ostrovy vůbec obydlené. První zmínky o trvalém osídlení jsou datovány na konec 19. století, přesto i dnes je počet obyvatel nízký, což jen prospívá k zachování rázu krajiny – a tak to také zůstane.
Galapágy jsou již delší dobu vyhlášeny národním parkem a od roku 1978 jsou ostrovy zapsané na seznamu přírodního dědictví UNESCO. Ekvádorská vláda se snaží o regulaci masivního turistického ruchu a o dodržování přísných ekologických pravidel.
Radikální snížení počtu návštěvníků by mohlo pomoci ochránit místní přírodní klenot.
Nekonečné ostrovy
Galapágy byly utvářeny sopečnou činností.
První ostrovy vznikaly z čedičové lávy podmořskými erupcemi před 5,5 miliony let. Podle vědeckých poznatků bylo zjištěno, že se souostroví každoročně vzdaluje od ekvádorského pobřeží přibližně o 7 centimetrů. Tvoří neustále se obnovující pás ostrovů.
Ty nově utvořené se vlivem vulkanické činnosti posouvají směrem k východu, kde zanikají. Vědci tento posun nazývají geologickým běžícím pásem.
Sopečná činnost
Galapážské souostroví je sopečně nejčinnější oblast na Zemi. Jedná se skutečně o jedinečnou podívanou. Souostroví je propojené s roztaveným zemským jádrem.
Vznikl ostrovů ztuhnutím magmatu při erupci podmořské sopky je označován jako fenomén galapážský horký bod.
Nejvyšším vrcholem celého souostroví je sopka Wolf (1710 m), která se ční na ostrově Isabela a kterou prochází rovník. Sopka se pyšní i dalšími nej – má nejhlubší kalderu (700 m), také je sopkou s nejstarší pozorovanou erupcí (od roku 1797).
