Pečetidla obsahující maximálně 5 znaků. Nejdelší nápis má 20 znaků. Oříšek i pro zkušené jazykovědce. Vědci nabízí více než stovku možných rozluštění harrapského písma. Pravdu dodnes nezná nikdo z nich. Starověké město v povodí řeky Indu si proto dál uchovává své tajemství.

„Letos máme bohatou úrodu,“ obhlíží zemědělec sýpky po okraj naplněné obilím. Elamský úředník zapíše pěstitelské úspěchy na hliněnou destičku. Vrypy líčí dějiny Elamské říše trvající více než 2000 let (2700–639 př. n. l.). Písma přinášejí různá svědectví. Některá se ale dodnes nepovedlo odhalit.…

Zadupe chrámy v Elamu

V 7. století př. n. l. na hranicích mezi Elamem a sousední Asyrií panuje napětí, které přeroste do válek. Říše na dolním toku řeky Tigris nakonec podlehne nájezdům vojska asyrského krále Aššurbanipala (685–627 př. n. l.), který roku 639 př. n.

l. dobude Súsy. „Dobyl jsem Šušan…Vstoupil jsem do jeho paláců a otevřel truhlice přeplněné stříbrem, zlatem a bohatstvím…Zadupal jsem chrámy Elamu …,“ chlubí se. V prachu a popelu spálenišť mizí i hliněné tabulky plné drobných vrypů s elamským písmem.

Čekání na objevitele

Na ruinách někdejší elamské metropole roste nové město, které za vlády perských Achajmenovců obnoví svoji slávu. Zápisky ztracené v hlíně ale budou čekat na své objevitele 2500 let.

Teprve v 19. století začnou v Súsách kopat francouzští archeologové a o století později se podaří částečně rozluštit elamské písmo. Vědci si ale všimnou i destiček s trochu jinými vrypy.

Jde o předchůdce elamských znaků, protoelamské písmo užívané v období kolem roku 2900 př. n. l.  Marně si s ním lámou hlavu. Daří se určit maximálně 10-20 % znaků. Dokladů je navíc málo, jenom administrativní a zemědělské záznamy.

Svítá na lepší časy

„Dělalo se hodně chyb… psací systém byl k ničemu. Po nějakých 200 letech se od něj upustilo,“ vysvětluje Jacob Dahl z Fakulty orientálních studií Oxfordské univerzity. Vědci z jeho týmu nyní věří v úspěch.

K dispozici mají od roku 2012 stroj, který využívá 76 samostatných fotografických světel.

Dokáže zachytit a počítačově zpracovat každý zářez na povrchu hliněných destiček.

„Posledních 10 let jsem strávil tím, že jsem se pokoušel rozluštit protoelamské písmo a myslím, že s touto novou technologií konečně uděláme průlom,“ říká Dahl a doufá, že záhadě protoelamských textů konečně přijde na kloub.