„Stalin je paranoidní,“ prohlašuje 23. prosince 1927 ruský neurolog profesor Vladimír Bechtěrev. Právě má za sebou tříhodinové vyšetření prominentního pacienta, sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina (1878–1953).
O konzultaci Vladimíra Bechtěreva (1857–1927) požádal Stalinův sám lékař Kramer. Bechtěrev netuší, že kategorickým prohlášením o zdravotním stavu si podepisuje ortel smrti. Události pak totiž dostávají velice rychlý spád.
Pozvání na čaj
Po návštěvě večerního divadelního představení zve ředitel divadla Bechtěreva na čaj a zákusek. Jenže už cestou domů se profesorovi udělá špatně.
Když ráno 24. prosince 1927 Bechtěrevova manželka zatelefonuje na prominentní sovětskou kliniku CEKUBU o pomoc, dostane slib, že k nim domů přijedou dva lékaři, kteří se o jejího manžela postarají. Muži opravdu dorazí, jenže profesor stejně krátce před půlnocí umírá.
Tělo rychle spalte
Lékařské konzilium konstatuje selhání srdce a tělo poručí urychleně spálit. Příčina smrti věhlasného neurologa se dodnes neobjasnila, proto existují spekulace, že byl otráven na příkaz Stalina, kterému se nelíbila stanovená diagnóza.
