Kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové vydaná roku 1826 v Hradci Králové se rychle stane bestsellerem. Tiskne se stále znovu.
„Svoji knihu určila především pro měšťanské dcerky a paní, které nebývaly vždycky bohaté a často si mohly dopřát jen jednu mladou a lacinou služku,“ píše současná historička Magdalena Beranová.
Většinu ze 1150 receptů v knize prý Rettigová sama vyzkoušela. Nejčastěji na svém manželovi.
„Ach bože, jen kdybych se mohl alespoň kloudné polívky najíst, žena pořád jen zkouší a zkouší nová jídla i z bramborové nati,“ vzdychá proto Jan Alois Sudiprav Rettig (1774–1844).
Pořádá domácí kurzy
Se stejnou energií jako pro svého chotě ale Magdalena vaří i pro své žačky. Jejími kurzy vaření jich projde na 200. Domácí kuchařka vychází v době, kdy se u nás mění skladba potravin. V kuchyni se stále silněji prosazují brambory.
Rettigová proto nedá dopustit na dobrá vařená „zemčátka“ s kouskem čerstvého másla.
„Tím někdy i vzácného hosta lépe, než jakoukoli pečení uctíš, neb samoloupaná zemčátka nejlépe chutnají,“ doporučuje dívkám. Připravuje i další novinku, masový rosol, který se z telecích nožiček, hovězího a uzeného masa vaří celých osm hodin. Vyrobí předchůdce dnešního masoxu.
Neperte se s ním
„Utři 6 lotů převařeného a 6 lotů nového másla, až se pění, vraz do něho 10 žloutků, každý dobře zamíchej,“ začíná její recept na třenou bábovku.
Než se ale spustí vlna kritiky na příliš tučnou kuchyni, musíme dodat, že její recepty nejsou určené pro dnešní běžnou čtyřčlennou rodinu, ale mnohočetnou domácnost, která i se služebnictvem mohla zahrnovat klidně 12-15 lidí.
Ostatně sama stihne porodit celkem 11 dětí. Kromě skvělých receptů přidává i různé rady hospodyním.
Například nedoporučuje novomanželce, jejíž muž právě přišel od lehké ženy, aby se s ním prala, ale naopak mu „podala polévku na způsob bujónu, neb žena muži musí dokázat, že najde doma, co hledá jinde“.
