České země jako izolovaná kotlina skrytá za horami a v lesích? Taková představa je skutečně velice naivní. Obchodní styky s okolím se zde pěstovaly už v dobách před naším letopočtem. Ačkoliv by to mnozí vás jistě neřekli, už tehdy prodej a koupě čile kvetla.

Na našem území se obchodovalo už dávno před příchodem Slovanů, kteří do české kotliny dorazili podle názoru odborníků v době od konce 5. do konce 6. století.

Historikové míní, že přišli dvěma možnými způsoby, buď po obchodní stezce z Kladska, která k nám ústí u východočeského Náchoda, nebo tzv. Moravskou bránou čili Poodřím. Obchod tu existoval mnohem dříve, což potvrzují archeologické důkazy.

Zajímal je jantar

V souboru prehistorických šperků a jantarových korálků, objevených v roce 2015 ve Stíčanech u Hrochova Týnce na východě Čech, nechybí jantarové korále, které podle tvrzení vědců znamenají, že zdejší obyvatelé pravděpodobně obchodovali se severovýchodem Evropy, s oblastmi ležícími u Baltského moře.

Tehdy v 8.–6. století př. n. l na našem území žili lidé z tzv. slezskoplatěnické kultury (označované podle nálezů v Platěnicích u Pardubic z pozdní doby železné).

Artefakty ze Sýrie

Šperky a jejich součásti patřily k cennému dovozu ze zahraničí už dávno. Když v roce 2012 zkoumali archeologové v Hroznové Lhotě na Hodonínsku 30 vykradených hrobů, starých asi 2000 let, zjistili, že zloději nevzali veškerou kořist.

V ženských hrobech například nechali skleněné korálky. Zřejmě si mysleli, že nemají valnou cenu.

Pro archeology je ale jejich hodnota nedozírná, protože zemí jejich původu je pravděpodobně dnešní Sýrie či Egypt, takže výměna zboží i na takovou dálku fungovala už tenkrát.