Podle jakých map se orientovali naši předkové? Už kolem roku 150 př. n. l. vytváří řecký filosof Kratés z Mallu první zemský glóbus. Namaluje na něj mapu řeckého geografa Eratosthena z Kyrény 

„Země je kulatá,“ tvrdí Eratosthenes (276/272-194 př. n. l.) a dokonce se pomocí dopadu slunečních paprsků snaží změřit její obvod. Kratésův mapový výtvor se do dnešních dnů bohužel nezachoval, existují pouze zprávy o něm.

Amerika chybí

První do dnešních dnů dochovaný globus pochází z dílny německého kartografa Martina Behaima (1459–1507).

Jeho předkové pocházejí z oblasti současného Českokrumlovska (některé zdroje také uvádějí, že z Plzeňska), ale přibližně někdy v první polovině 10. století se přestěhují za prací do Norimberka. Behaim svůj výtvor nazve Erdapfel, tedy Zemské jablko.

Vyrobí ho v Norimberku v roce 1492 na přání člena zdejší městské rady Georga Holzschuhera (†1526), jehož velmi zajímají zeměpisné objevy.

Behaimův globus o průměru 54,1 centimetru je z papíru a lepenky upevněný na dřevěné konstrukci v podobě koule. Tvůrce ji ovrstvil sádrou. Amerika, která byla objevena právě v roce výroby globusu, tu samozřejmě ještě chybí.

Zakresleny jsou zde tři tehdy známé kontinenty (Evropa, Asie a Afrika) a množství různých hypotetických ostrovů. Jeho globus velice zásadně ovlivnil pohled lidí na svět. Originál dnes najdeme v Norimberku, Washington a Paříž se mohou pochlubit dobovými kopiemi.

Moderní atlas

Opravdu převratné dílo v oblasti kartografie má na svědomí vlámský kartograf Abraham Ortelius (1527–1598). Během let vytvořil a v roce 1570 také vydal první skutečně moderní atlas světa, který obsahoval celkem 53 map.

Ovšem soubor obsahoval určité nepřesnosti, které byly dány tím, že řada oblastí světa byla tehdy ještě neprobádaná. Jedním z těchto omylů je například velikost Jižní Ameriky. Ortelius ji nakreslil dvakrát širší, než ve skutečnosti je.