Domů     První energeťák: Popíjeli indiáni čokoládu už před 1200 roky?
První energeťák: Popíjeli indiáni čokoládu už před 1200 roky?
7.4.2017

Sedí kolem ohně a usrkávají z mělké misky. Občas olíznou ret, kde se zachytila kapka toho neobvykle hustého nápoje. Hořkého, ale přesto, ochuceného javorovým sirupem, lahodného.

Zdá se, že o celá staletí dřív než jim „bledé tváře“ vnutí ohnivou vodu, holdují severoameričtí indiáni jiném lahodném moku. Čokoládě. Tvrdí to skupina amerických archeologů na základě překvapivého objevu.

Nejen Aztékové si užívají čokolády

Kakaovníky (Theobroma cacao) rostou pouze v úzké geografické zóně, do 10° od rovníku oběma směry. Proto se dosud mělo za to, že nápoj z jeho semen znaly jen kmeny této oblasti, třeba Aztékové či Mayové.

A že ochucený vanilkou či jiným kořením (protože sám o sobě má extrémně hořkou chuť) si ho dopřávali hlavně jejich vládcové. Nový objev z naleziště Alkali Ridge v jihovýchodním Utahu však naznačuje něco jiného.

reklama

Že už v 8. století si na něm mohli pochutnávat také původní obyvatelé Severní Ameriky.

„Jde o zatím nejstarší důkaz o konzumaci čokolády v Severní Americe,“ tvrdí archeoložka Dorothy Washburnová, která objevila jeho stopy v keramických miskách datovaných přibližně do roku 770.

Budou se přepisovat dějiny?

Kapalinový chromatograf a hmotnostní spektrometr tiše hučí, sem tam blikne kontrolka.

Probíhá analýza vody, kterou Dorothy a její manžel William Washburn propláchli misky nalezené v Utahu kolem roku 1930. Když je proces u konce, čeká vědce překvapení. Téměř každá zkoumaná miska obsahuje stopy kofeinu a teobrominu.

Látek, které se vyskytují v kakau. Toto zjištění zásadním způsobem mění představy vědců o životě dávných indiánů. Třeba o jejich izolovanosti, kontaktech se středoamerickými sousedy a rozsahu vzájemných obchodů.

„Je to objev, který přepisuje dosavadní migrační model“ tvrdí americký archeolog William Lipe a dodává s úsměvem: „Zdá se, že dovoz z Mezoameriky byl víc než jen několik papoušků a měděné zvonky.“ Jiní vědci však zůstávají skeptičtí.

Zejména k tvrzení, že čokoláda mohla být u severoamerických indiánů běžnou potravinou.

Pijí, protože jim chutná?

Vědci totiž v článku na stránkách časopisu Journal of Archaeological Science tvrdí, že zatímco u mezoamerických kultur je pití nápojů z kakaa výsadou elit a součást náboženských rituálů, u indiánů v Utahu je to jinak.

Žili totiž víceméně v beztřídní společností a čokoláda u nich neměla žádnou obřadní tradici. A tak ji mohli pít všichni, a to proto, že jim chutnala a dodávala energii. Ben Nelson z Arizonské státní univerzity však pochybuje:

„Kdyby byla tak běžná, jak tvrdí, našli bychom o ní zmínky už v dobových pramenech.“ Archeolog Michael Blake, specialista na americké zemědělství, také nevěří, že by indiáni kakao a čokoládu, i kdyby je znali, brali jako běžný zdroj výživy.

„Kakao bylo tehdy na americkém jihozápadě vzácné a nesmírně cenné,“ tvrdí. „Kaviár si dám na dceřině svatbě, ale když půjdu na výlet, tak si ho do ruksaku nezabalím.“

Kakao je i na dalších exponátech

Na druhou stranu, když už bylo jasné co hledat, našly se stopy kakaa také u muzejních exponátů z dalších odlehlých lokalit. Což by mohlo podporovat závěry, které se snaží nový výzkum prokázat. Ať už ale pravda jakákoli, William Washburn má pravdu když říká:

„Výsledky prokazují, že už před 1200 roky indiáni v Severní Americe chuť kakaa a čokolády znali a věděli jak je připravit.“

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Historie
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Historie
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
svět zločinu
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Když se z much stali pomocníci kriminalistů
Moucha bzučí, larva se krmí a kriminalista má o jednu stopu navíc. Hmyz, který většina lidí odhání od oběda, totiž dokáže vyšetřovatelům napovědět, jak dlouho leží mrtvé tělo na místě. Zrod forenzní entomologie přitom provázejí středověké příběhy, překvapivé objevy i důležité varování: ani ta nejpilnější muší rodinka neumí vystavit úmrtní list s přesným datem a […]
Hlaveň vytvoří vlastní podpis. Jak střela začala vypovídat o zbrani
Zločinec může utéct, svědci si nemusí nic pamatovat a pachatelova pistole skončí schovaná někde v temné zásuvce. Jenže vystřelená střela někdy prozradí víc, než by její majitel čekal. Kriminalisté postupně zjišťují, že kovový projektil si z hlavně odnáší mikroskopické stopy. Rodí se forenzní balistika, obor, v němž se i nepatrná rýha může stát důležitým svědkem. […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz