V roce 1789 krátce po smrti kontroverzního skotského lékaře Johna Browna publikuje vysokoškolský student jménem William Margaretson Heald básničku, ve které si bere za terč Brownovu konzumaci opia a alkoholu.

Popisuje v ní i barové rvačky v edinburském hotelu New Town, kterých se prý lékař John Brown (1735–1788) přímo účastnil. Jeho osoba i učení, které sepsal, budí vášně. „Dokázal usmrtit víc lidí než francouzská revoluce a napoleonské války dohromady,“ říká se o Brownovi později.

Klasická medicína je přežitek

Jeho oblíbeným léčivem je právě alkohol a opium. Lékařský diplom získává v roce 1779 na univerzitě St. Andrews na jihovýchodě Skotska. Už tehdy se ale dostává do sporu s univerzitními profesory, protože klasickou medicínu považuje za přežitou.

Nerespektuje ani tehdejší významnou medicínskou kapacitu, skotského lékaře a svého učitele Williama Cullena (1710–1790).

Kvůli učení se strhne rvačka

Roku 1780 vydává svoji knihu Elementa Medicinae, kde prosazuje teorii tzv. Brunonianského systému medicíny. Říká v ní, že nemoci jsou způsobeny špatným nebo nadměrným drážděním nervového systému. K těmto úvahám ho inspiruje záchvat dny a potraviny, které mohou podle jeho názoru tělo podráždit a nemoc vyprovokovat.

Dva nesmiřitelné tábory

Posuzuje proto dopady působení různých potravin a nápojů na nemoc a její průběh. „Celý život spočívá v podnětech, a to jak v jejich příliš velké hojnosti, tak v jejich nedostatku je příčina nemocí,“ líčí ve své knize. Organismus má povzbudit alkohol a zklidnit opium. Jeho myšlenky získávají velký vliv, hlavně v Německu a Itálii. Lékaře ale rozdělí na dva tábory, jedni patří mezi jeho příznivce, druzí se řadí k odpůrcům.

Studentský spor

V německém Göttingenu se dokonce v roce 1802, čtrnáct let po Brownově smrti, rozhoří mezi čtyřmi sty studenty spor o to, jestli je jeho učení platné nebo ne a dojde přitom k výtržnostem.