Skip to content

Proč turecký sultán nařídil po pádu Konstantinopole zničit bronzového jezdce?

Vysoký sloup se v polovině 6. století n. l. tyčí uprostřed náměstí Augustaion před chrámem Hagia Sophia (v překladu Boží Moudrosti) v Konstantinopoli (dnešní Istanbul), středisku východního křesťanství. Jenže tím monstrózní pomník nekončí…

„Na vrcholu sloupu stojí obrovský bronzový kůň otočený směrem k východu, což je velmi pozoruhodný pohled… levou přední nohu drží ve vzduchu, jakoby chtěl udělat krok vpřed, zatímco druhá stojí na kameni… zadní nohy blízko u sebe, připravené vyrazit,“ vypráví dobový byzantský dějepisec Prokopios z Kaisareie (asi 500 – asi 565 n. l.).

Na náměstí Hagia Sofia se kromě chrámu kdysi nacházel i obrovský pomník.

Jezdcem v sedle, oblečeným po vzoru neporazitelného starořeckého bájného hrdiny Achilla, je sám císař Justinián I. (482 – 565 n. l.), který má nejenom vladařské, ale i stavební ambice.

Dobytí Konstantinopole s sebou přinese i zkázu sochy.

Barbary zadrží pouhou rukou
Když po povstání Niká v roce 532 n. l. skončí Konstantinopol v troskách, financuje stavby velkolepých chrámů i světských budov a nezapomene ani na monstrózní památník své vlastní slávy. Odvážnému jezdci nechybí v levé ruce koule symbolizující, že mu patří celá země i moře.

Byzantský císař Justinián I. (uprostřed) si nechá vytvořit svoji jezdeckou sochu.

Oslava schopného panovníka
„Nemá ani meč, ani kopí, ani žádnou jinou zbraň, ale na zeměkouli stojí kříž, který značí, že on sám získal obě své říše ve válce (přemohl Vandaly a Ostrogóty – pozn. red.)… Jeho pravá ruka se natahuje k východu slunce a roztažené prsty přikazují Barbarům (má na mysli hlavně Peršany – pozn. red.), aby zůstali doma,“ oslavuje panovníka Prokopios ve svém šestidílném spisu O stavbách.

Turecký sultán Bayezid II. nařídí bronzového jezdce roztavit.

Vadí teprve sultánovi
Osedlaný kůň s vládcem vydrží na svém místě téměř 900 let! Nevadí ani křižákům, kteří do města vtrhnou během své čtvrté výpravy v roce 1204. Pokyn sundat tuny bronzu ze sloupu vydají teprve Turci v roce 1453, kteří po dvouměsíčním obléhání Konstantinopole způsobí úplný konec Byzantské říše. I tak ale Justinián ještě několik let zůstane celý. „Roztavte ho,“ poručí teprve turecký sultán Bayezid II. (1447 – 1512) ve 2. polovině 15. století. Spokojeně tak zničí symbol poražené říše.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství
Zobrazit více …