Zatímco o spánku existuje řada vědeckých a neurologických poznatků, o snech toho víme málo, v podstatě jen to, že se dějí. Při snění je mozek stejně aktivní jako v bdělém stavu. Bez snů náš mozek nedokáže dlouhodobě fungovat, jejich úkolem je (mimo jiné) zajišťovat naši příčetnosti.

Někteří lidé mají sny rádi, hledají v nich životní rady a baví je o nich vyprávět okolí. Díky tomu si je lépe pamatují a po probuzení si vybaví více detailů. Sny se ale zdají všem lidem, obvyklé jde o 4 až 5 snů za noc, ačkoliv někteří si je ráno nepamatují.

Důležitost snění

Snění je pro nás ale důležité, očišťuje mysl, dokáže nás nasměrovat, motivovat, dává nám prostor odžít si věci, které pro nás mohou být v realitě těžko stravitelné, pomáhá nám ukládat a třídit informace, porozumět situacím, lidem i emocím.

Můžeme v nich hledat odpovědi i nápovědu ve složité životní situaci. Někdy mohou být sny dokonce prorocké.

Sny o slavných objevech

V roce 1865 měl slavný německý chemik Friedrich August Kekulé (1829–1896) ve snu vidět neznámý strukturní vzorec. Byl to benzen, jeden z největších objevů jeho kariéry. Roku 1911 zase se švýcarskému chemikovi Alfredu Wernerovi (1866–1919) zdál sen o vazbách atomů v molekulách.

Za svůj sen získal Nobelovu cenu.

Prorocký sen o vlastní smrti

Řada lidí pomohla pomocí snů odhalit vrahy a pachatele zločinů či předpovědět neštěstí. V říjnu roku 1966 se na anglické hornické město Aberfan sesunulo 150 tisíc tun půdy a důlního odpadu. Zavalena byla i místní škola, při neštěstí zahynulo na 150 lidí, z toho 116 dětí.

Matka jedné z obětí, 10leté E. M. Jonesové, vypověděla, že jí dcerka dva dny před tragédií řekla, že „brzy umře, ale nebojí se, protože bude v nebi s Ježíškem.“ Měla mít sen o jejich škole, kterou zasypalo „něco černého.“