Domů     Proč se nám zdají sny?
Proč se nám zdají sny?

Zdají se nám sny jen proto, aby si mozek utřídil to, co jsme prožili během dne, nebo mají nějaký hlubší smysl? Mohou nám prozradit naši budoucnost, či nás varovat před nebezpečím? Jaké je tajemství snů?

Spánkem strávíme asi třetinu života. Jeho nedostatek vede k deprivaci a může přivodit i smrt. Ač se jeho studiem zabývala řada vědců, dodnes se přesně neví, proč je pro tělo tak nepostradatelný. Hovoří se o několika důvodech.

Šetří energii během spánku, chrání duševní funkce, roli hraje i při termoregulaci a napomáhá také zrání nervové soustavy. Během spánku se nám rovněž zdají sny. Proč tomu tak je? Jaký mají sny význam?

Bezvědomí, nebo halucinace?

Člověk spí vleže se zavřenýma očima. Když usne vsedě, nikdy neupadne do nejhlubšího spánku, a proto si tak dobře neodpočine.

reklama

Při spánku dochází ke ztrátě vědomí, tělo člověka zaujímá stereotypní polohu, má nižší teplotu a slabě reaguje také na smyslové podněty.

Během usínání se ale mohou projevit záškuby těla, způsobené impulzy z nižších mozkových center, které někdy mohou vést k přechodnému probuzení. Zároveň se mohou objevit smyslové klamy a pseudohalucinace.

Novorozenec potřebuje 17 až 18 hodin spánku denně, čtyřleté dítě 10 až 12, dospělý člověk pak 7 až 8 hodin.

Při spánku dochází ke ztrátě vědomí a snižuje se teplota.
Při spánku dochází ke ztrátě vědomí a snižuje se teplota.

Rychlé pohyby očí

Spánek je aktivní, vysoce organizovaný proces, při kterém se střídají dvě fáze: REM a NREM, z anglického Rapid Eye Movement, tedy pojmenované podle přítomnosti či absence rychlého pohybu očí pod víčky. NREM fáze má 4 stadia.

1. stadium je přechodem od bdění k začátku spánku a trvá jen několik minut. Následují stadia 2 až 4, kdy se člověk propadá do stále hlubšího spánku. Při NREM fází nedochází k pohybu očí pod víčky, aktivita metabolismu je nízká, stejně jako teplota mozku.

Dochází k celkové tělesné regeneraci. Ze stadia 4 se tělo postupně vrací do stadia 3, kdy ho neruší hluk, ale třeba dětský pláč už ano, a do stadia 2.

Kdy se rozbuší srdce

Pak následuje první fáze REM, která trvá 5–10 minut. V jejím průběhu dochází k regeneraci psychických sil. Člověk při ní nepravidelně a těžce dýchá a jeho srdeční frekvence je na stejné úrovni jako při bdění.

Mozek je aktivní a má zvýšenou spotřebu kyslíku, dochází k obnově centrální nervové soustavy. Zdají se sny. Délka celého cyklu od 1. stadia NREM po 1. fázi REM trvá 90–110 minut a v průběhu noci se zopakuje 4–6krát.

Nejdelší část spánku, asi 50–60 %, probíhá ve 2. stadiu NREM, fáze REM zabírá 20–25 %.

Kolik snů se nám v noci zdá?

Sny přicházejí v REM fázi. Respektive zdají se i v NREM fázi, ale je jich velmi málo a jsou kratší a méně opravdové. Během noci se každému člověku zdá 4 až 10 snů v délce 5 až třicet minut.

První přichází cca 70 minut po usnutí a trvá asi 10 minut, další pak po 1 až 2 hodinách. Až 8 % žen a 15 % mužů však tvrdí, že se jim sny nezdají. To není pravda, jen si je nevybavují.

Pro zapamatování si snu je totiž nutné, aby člověk přešel na chvíli do bdělého stavu.  Podle výzkumu, provedeného australským psychologem Denholmem Aspym, tomu napomůže také užití 240 mg vitaminu B6 před spaním. Až 42 % žen a 25 % mužů si naštěstí po probuzení alespoň na jeden sen vzpomene.

Během noci se nám zdá 4 až 10 snů.
Během noci se nám zdá 4 až 10 snů.

Úklid mozku a řešení problémů

Sen slouží k udržení spánku a k vyrovnání se s negativními zážitky, prožitými během dne. Vše, co jsme přes den nedokázali vyřešit, co nás tíží, nebo v co doufáme, se promítne do snů. Sen tak slouží k úklidu mozku a řešení problémů.

Může však jít i o nevyřešené zážitky z minulosti. Dle ruského badatele V. Kasatkina nám prostřednictvím snů tělo může dokonce až několik dní dopředu signalizovat chorobné změny v některých orgánech, a tak nás varovat. Většina tzv.

věšteckých snů pak má původ v podprahově zaznamenané informaci, která se ve snu vyjeví.

Můžeme létat i cestovat časem

Snění je reakcí na vnější a vnitřní podněty. Mezi ty vnitřní patří například únava, bolest nebo nemoc. Nejvíce bývá psychických zdrojů, děj snu pak ovlivňují naše denní prožitky a fantazie, vzpomínky, potlačená i vědomá přání a nevyřešené problémy.

Při snu tělo spí, ale mysl bdí, ovšem neví o tom, a proto se může chovat i neracionálně. Ve snu tak můžeme létat, být dobyvatelem, či cestovat časem.

Do toho se nám ale mohou přimotat i reálné starosti, takže pak ve snu znovu skládáme maturitu, nebo absolvujeme pracovní pohovor.

Zvuk hromu, nebo bitevní vřava?

Abychom se během spánku neprobudili, naše mysl zahrne různé vnější podněty (zvuky, pocit chladu, žízeň atd.) do snu. Když nám pak ve spánku spadne přikrývka, zdá se nám, že se procházíme nazí, nebo že jsme spadli do studené vody.

Zvuk hromu nám může evokovat bitevní vřavu a zvonění budíku třeba sirénu hasičských aut. Lidem, kteří mají hlad nebo žízeň, se potom může zdát, že hodují.

Každý člověk však na podnět reaguje individuálně, takže totožná věc může u různých lidí vyvolat odlišné sny.

Noční můry a noční děsy

Kapitolou sama pro sebe jsou pak děsivé sny, které jsou naplněné úzkostí a strachem. Často v nich jde doslova o život. Pocit tísně v člověku přetrvává i po probuzení. U dětí se nejčastěji vyskytují tak zvané noční děsy.

Objevují se asi půl hodiny po usnutí a trvají 1 až 2 minuty. Jsou doprovázené chaotickými pohyby a hrůzostrašnými výkřiky. Tep dítěte dosáhne v takové chvíli až 200 úderů za minutu. Po probuzení si však na nic z ošklivého snu nevzpomene.

Oproti tomu noční můra může přijít v každém věku, trvá déle a mívá bohatší obsah.

Lze člověka zbavit snů?

Objevný experiment ohledně snění, respektive snahy se ho zbavit, provedl v roce 1960 William C. Dement, americký vědec studující spánek. Ten budil dobrovolníky pokaždé, když se dostali do REM fáze spánku, a to několik nocí po sobě. Výsledek ho překvapil.

Již během čtvrté nebo páté noci bylo účastníky experimentu nutné budit i třicetkrát za noc. Po deseti nocích upadali do REM fáze okamžitě. Po skončení pokusu u nich ještě nějakou dobu přetrvávala prodloužená REM fáze, zabírající až 40 % doby spánku. Člověka tedy zbavit snů nelze.

Bez snů přichází podráždění a úzkost

Vedle toho poukázal experiment na další zajímavou věc. Lidé připravení o REM fázi spánku byli zpočátku klidní, ovšem postupem času se u nich dostavila únava, podrážděnost, snížená pozornost a soustředěnost, a poté i úzkost.

Mohlo by se zdát, že to bylo kvůli přerušovanému spánku, ale nikoli. Kontrolní skupinu totiž vědec také budil několikrát za noc, jen v NREM fází spánku, přičemž u ní se změny v chování neprojevily.

Dement tak došel k závěru, že dlouhodobá snová deprivace může vést až k poruchám osobnosti.

Nejdéle vydržel bez spánku americký student Randy Gardner.
Nejdéle vydržel bez spánku americký student Randy Gardner.

Nedostatek spánku může zabíjet!

Stejně tak člověk dlouho nevydrží bez spánku. Při dlouhodobém nedostatku spánku se rozvine spánková deprivace projevující se ospalostí, zhoršeným soustředěním a úsudkem, v horších případech i nesouvislým myšlením a halucinacemi.

Pod lékařským dohledem vydržel nejdéle bez spánku 17letý americký student Randy Gardner, který v roce 1965 nespal 264 hodin (tedy 11 dní) v kuse. Poté byl experiment přerušen, protože mu hrozilo celkové vyčerpání organismu až.

V roce 1977 měla údajně bez spánku vydržet celých 449 hodin (téměř 19 dní) Maureen Weston z Anglie. Jiný pokus o překonání Gardnerova rekordu však skončil úmrtím.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz