Staří Egypťané po sobě zanechali nemálo uměleckých artefaktů, zejména v podobě maleb a soch. Je přitom zvláštní, že řada dochovaných soch má rozbité nosy.
Co za tím stojí? Únava materiálu? Neschopnost autorů? Či něco jiného?
![Uražený nos = uražená síla. Taková byla představa dávných obyvatel Egypta.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/04/1-21-768x403.jpg)
Fanoušci Asterixe a Obelixe dobře vědí, proč slavná Sfinga v Gíze o svůj nos přišla. Ten prostě a jednoduše nevydržel váhu Obelixe, který se na něj zavěsil.
![Obélix je v tom nevinně...](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/04/2-22-768x432.jpg)
Avšak beznosých soch je po Egyptě mnohem více a těžko předpokládat, že by na všechny lezl silák z Galie.
Podle kunsthistoričky Adely Oppenheimové, kurátorky oddělení egyptského umění v Metropolitním muzeu umění v New Yorku, není náhoda, že řada staroegyptských soch je beznosých.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Byť si staří Egypťané nemysleli, že by sochy dýchaly, přesto věřili, že skrze jejich nosy do soch proudí životní síla.
![Egypťané věřili, že skrze jejich nosy do soch proudí životní síla.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/04/3-1-768x433.jpeg)
Rituály „oživení soch“ byly ve starém Egyptě hojně rozšířené. Pokud se ale Egypťanům zdálo, že socha začíná škodit, rozbili jí nos. Někdy byly poškozené i další části sochy, ale nos byl vždy prvním terčem.
![Symbol starého Egypta: pyramidy. Egyptská kultura však byla mnohem bohatší.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/04/4-20-768x385.jpg)
Některým sochám nos upadl skutečně kvůli únavě materiálu, jiné zas poškodily okolní vlivy. „Zpravidla lze podle stop poznat, jestli byl nos zničen záměrně,“ dodala Oppenheimová.