I mistr tesař se utne. Splést se mohou i ti nejslavnější objevitelé. Výjimkou není ani Kryštof Kolumbus. Určitě z dějepisu víte, že v roce 1492 objevil Ameriku. Jeho plavba ale nebyla jednoduchá. Spletl se.

Kdyby ale znal pravdu o tom, jak daleko jeho původní cil – Indie je, sebevražednou cestu by nepodnikl.

Před výpravou Kryštof Kolumbus (1451‒1506) pečlivě studuje spisy mořeplavců, zaujme ho i cestopis Il Milion Marca Pola (1254‒1324).

Ve výpočtech vychází z dat shromážděných starověkými matematiky Klaudiem Ptolemaiem (asi 85‒asi 168) a především Marinem z Tyru (70‒130).

Podle Ptolemaia zabírají kontinenty Afrika, Asie a Evropa celkem 180 ° zeměpisné délky, podle Marina z Tyru 225°. Na základě toho by obvod Země činil pouze 33 000 km. Plavba do Indie by tedy neměla být příliš náročná.

Indie musí být blízko

I plavba Bartolomea Diaze (asi 1450–1500), který se dostal k mysu Dobré naděje, Kolumba přesvědčí o tom, že Indie je blízko. „Z Lisabonu se můžete plavit přímo na západ 26 stupňů, přitom každý se rovná 250 mílím.

Tato vzdálenost představuje téměř jednu třetinu Země až ke skvělému a ušlechtilému městu Kinsei, o jehož divech se tolik vypráví,“ domnívá se. Z této mýlky mu vyjde, že obvod Zeměkoule o třetinu menší, než odpovídá dnes známé skutečnosti. Indie tedy musí být docela blízko.

Kubu označí za Japonsko

Ve skutečnosti je ale moře i pevnina třikrát větší. Obvod Zeměkoule není 33 000 km, ale 40 075 km. Znamená to fakt, že vzdálenost Evropy a Indie je mnohem delší. To ale Kolumbus netuší před svojí plavbou, ani během ní.

Kdyby to věděl, určitě by tak riskantní cestu nepodnikl. Rovná se prakticky sebevraždě. Přesto ji absolvuje. S mnoha problémy, ale velmi úspěšně. A zapíše se do dějin.