Skip to content

Přivedla bratrance Veverkovy důvěra na mizinu?

Berlínská továrna chrlí nový typ pluhu- ruchadlo ve velkém. Zásluhy o tenhle revoluční vynález se přitom připisují jistému Hansi Kainzovi.Bratranci Veverkové, jeho skuteční autoři, mají smůlu. Uznání se dočkají až dlouho po své smrti…

Denně pracovat na poli nebyl nikdy žádný med. Když se v roce 1823 žení František Veverka (1799 – 1849), musí se ujmout hospodaření v rodné chalupě v Rybitví u Pardubic. Zjišťuje, jak je obtížné orat. Podle tehdejších zpráv je „mysli hloubavé, samotář, bedlivě si všímající okolí, ustavičně přemýšlející, jak by práci usnadnil a dosavadní nářadí zlepšil.“ Vidí, že rádlo půdu jenom rozryje, ale neobrátí, jak se má tedy něco urodit?

Ruchadlo – nový typ pluhu – slaví ohromný úspěch zemědělcům zjednoduší práci.

Dobře ale ví, jak si ulehčit práci. Vyrobí například tzv. fukar (mlýnek na obilí). Z kola od vozu, ke kterému přidá kosy, zase vytvoří řezačku na krmení pro dobytek. Sousedi obdivují jeho vynálezy, takové by přece sami nevymysleli! František se svými nápady netají a sestrojí jim je také a úplně zadarmo. Klidně jim i spraví hodiny. Do záhad jejich mechanismu sice proniká velmi pomalu, ale nakonec se mu to podaří.

František a Václav Veverkovi tvořili dobrý tým. Co jeden vymyslel, to druhý ukoval.

Hoblík zvaný veverče

Jednou přijde za Františkem na pole jeho bratranec kovář Václav Veverka (1790 – 1849). „Zase dřeš? Ale já mám nápad. Možná se mi budeš smát, ale co kdyby pluh vypadal jako truhlářský hoblík? Odloupal by vrchní vrstvu hlíny.“ František přestane orat, sedne si na mez a přemýšlí. Najednou vstane. „Máš pravdu, to je ono!“ obrátí se na Václava. Když doorává zbytek pole, zpívá si. V duchu už vidí svůj další vynález. Jeden bez druhého by nebyli ničím, co František vymyslí, to Václav vyrobí a v březnu 1825 se oba pochlubí sousedům novým pluhem. „Ono to neoře, ale ruchá,“ dodá František pyšně. Sousedé proto novinku pokřtí jako „veverče“ a „ruchadlo.“

Veverkovi měli smůlu. Svůj vynález šíří zadarmo a bohatnou na něj jiní.

Nápad vyfoukne Němec

Pověst nového vynálezu se rychle šíří z Čech do Německa, Veverkům ale sláva naštěstí nestoupne do hlavy. Každému, kdo chce, předělají jeho pluh a nic za to nechtějí. Netuší ovšem, jak velkou dělají chybu. Jejich vynález je vystaven na hospodářské výstavě v Praze v květnu 1832, jenže podepsán je pod ním Hans Kainz, ředitel velkostatku v Cholticích! Pluh se vyrábí ve Weissově továrně na hospodářské stroje. Majitel Weiss má přednášku, kde zdůrazňuje Kainzovy zásluhy o ruchadlo. Továrníci v Německu a Rakousku vydělávají miliony. V roce 1849, kdy Veverkové umírají, vyrábí továrník Eckert v Berlíně ruchadla masově. Během dalších 30 let jich prodají milión!

Rybitví u Pardubic si dá vynález svých slavných rodáků dokonce i do znaku obce.

Šest očitých svědků

Češi bratrance srdnatě brání, ovšem František s Václavem se rozhodnutí o prvenství už nedočkají. Teprve v roce 1868, téměř 20 let po jejich smrti, je konečně jasno. Najde se šest lidí, kteří na vlastní oči viděli orání v březnu roku 1825 a dokážou, že František byl tím, kdo oral. Bratrance ale pronásleduje neštěstí i v soukromí. Františkova žena umírá a jeho hospodářství upadá. Musí ho prodat a kupuje si menší v Břehu na Přeloučsku, kam se stěhuje se svojí druhou manželkou. V roce 1847 ale vyhoří a má dluhy, takže mu nezbývá, než hospodářství znovu prodat. Brzy poté umírá i jeho druhá manželka. Václav má sice hodně zakázek, ale nechává je kovářům v okolních obcích a o bohatství si může nechat jenom zdát.

 

Foto: wikipedia.org. Článek vznikl ve spolupráci s časopisem HISTORY REVUE.
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …