Mladého panovníka Václava I. (1205–1253) v roce 1228 při korunovaci slavnostně pomaže sám mohučský arcibiskup. Svědecká listina popisující slavnostní akt poznamenává, že krále zároveň pasovali na rytíře.
Mohučský arcibiskup Verner s asistencí šesti biskupů se pak na svátek Narození Páně v roce 1261 postará o uvedení do královské funkce Václavova syna Přemysla Otakara II. (1233–1278).
Přestože právě vrcholí zima, Přemysl přikáže v prostoru dnešní Letné přichystat hodovní stany, kde si dva dny lidé dopřávají vybrané pochoutky.
K ještě větší dokonalosti dotáhne korunovační slavnost Václav II. (1271‒1305), vnuk Václava I. Do karet mu hraje i roční období, protože akci připraví na svátek Letnic (svátek Ducha svatého, slaví se 50 po Velikonocích) v roce 1297. Do Čech tehdy přijede početná zahraniční šlechta včetně slezských knížat.
Stoly se prohýbají jídlem
Zúčastní se i mohučský i magdeburský arcibiskup, pražský a olomoucký biskup. Mohučský arcibiskup si bere na starosti pomazání Václavovy žen Guty Habsburské (1271‒1297). Předávají se odznaky královské hodnosti, koruna a žezlo.
Obřad v katedrálním kostele končí zpěvem písně Te Deum laudamus. V oblasti mezi petřínským kopcem a dnešní smíchovskou čtvrtí vyroste patrový palác, částečně roubený, částečně kamenný, kde nechybí stoly prohýbající se pod tíhou jídla a sedadla.
Velkorysý stan
Královský stan z drahých látek zdobí drahokamy, zlato i stříbro. „Lid, ať se raduje společně se mnou,“ prohlašuje velkoryse Václava a dává souhlas s tím, aby potrubí na Havelském městě přivádělo víno, které mohou poddaní popít.
Závěrečnou tečkou je položení základního kamene chrámu Panny Marie na Zbraslavi, se kterým souvisela i slavnostní mše. Král také pasoval rytíře.
