Kníže Bořivoj I. si prohlíží urostlého bojovníka, který se dokáže zdatně ohánět mečem. Statečné muže na svoji ochranu potřebuje. Nevidí proto důvod, proč by se cizinec, pocházející odkudsi ze severu, nemohl přidat k jeho družině.
Krátce po smrti císaře Karla Velikého (asi 747–814) se jednotná říše Franků rozpadá. Vikinští nájezdníci pronikají stále hloub Evropy. Roku 845 se dostávají až do Paříže, která se musí vykoupit za obrovskou cenu 7000 liber stříbra.
Zprávy o snadné kořisti se na severu rychle šíří. Do Evropy se proto valí další a další vikinští bojovníci. Někteří se nejspíš dostanou až do samého srdce starého kontinentu, na území Čech. Zde jsou důkazy…
Družiníci z daleka
Ve stejný rok, kdy Vikingové zaútočí na Paříž, putuje na sněm do bavorského Řezna 14 českých knížat – slovy kronikáře „duces Boemanorum“, kteří jsou zde pokřtěni. Už tehdy dochází k intenzivním kontaktům prvních českých velmožů se zahraničím.
Kníže Bořivoj (852/855–888/890), první historicky doložený Přemyslovec, pak přesouvá své sídlo z Levého Hradce na dnešní Pražský hrad. Vytváří si kolem sebe svoji knížecí družinu, která ho chrání. Na Pražském hradě se rodí vládnoucí elita.
Někteří z družiníků Bořivoje nebo jeho synů Spytihněva (kolem r. 875–915) či Vratislava (888–921) možná přicházejí hodně z daleka.
Svědectví stoliček
Frankové na svých knížecích dvorech si tehdy běžně najímají Vikingy na svoji ochranu. Proč by to nemohli dělat i Přemyslovci? V současnosti probíhá průzkum desítek lidských ostatků hlavně v areálu Pražského hradu a okolí, zejména z pohřebiště v tzv.
Lumbeho zahradě. DNA ze zachovalých kostí má prozradit genetický původ zemřelých, izotopy stroncia z prvních stoliček zase, kde žili v mládí.
Díky tomu na podzim 2017 archeologické výzkumy potvrdily teorii, že se žoldnéři ze severu Evropy skutečně mohli objevit i v sídle prvních českých knížat. Důkaz nabízejí ostatky asi 50letého bojovníka s mečem.
„Rozbor dvou jeho zubů ukázal, že přišel jasně ze severu, respektive z Dánska.
Je tedy téměř jisté, že je to opravdu Viking. Teď vědci v německé Jeně ještě studují jeho DNA,“ představuje výsledky bádání Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
