Skip to content
reklama
reklama

Bércouni: Když se slon vejde do dlaně

Jsou drobní, dokážou však velké věci. Neuvěřitelně rychle běhají a narušitele soukromí vykopou ze svého teritoria tak, že by jim mohli závidět akční hrdinové. Vypadají jako rejsci, ale jsou blízkými příbuznými slonů!

Porovnání slona a myši se často používá pro ukázání rozdílu velikosti. Myš zkrátka nemůže být slon. Ale v případě bércounů to není tak jednoznačné. Tato malá stvoření podobná rejskům mají totiž více společného s těmito obrovskými chobotnatci, než s hlodavci.

V angličtině se jim proto dokonce říká „rejsci sloní“.

Kam s nimi?

Se zařazením bércounů si ale zoologové dlouhonevěděli rady. Původně si mysleli, že patří k hmyzožravcům, ale některé anatomické odlišnosti, jako stavba stoliček, dobře vyvinutá mláďata nebo relativně dlouhé končetiny vedly rovněž k úvahám, že by mohli být příbuznými kopytníků nebo zajíců.

Tyto myšlenky patří minulosti. Dnes jsou podle vědců bércouni jedním z původních afrických řádů, kam patří třeba sloni, bodlíni, damani nebo hrabáči. Bércouni jsou nesmírně zajímavá zvířata. Na první pohled upoutají hlavně dlouhým, pohyblivým a na konci lysým čenichem, který připomíná miniaturní sloní chobot.

Mají také poměrně velké oči a dlouhé ušní boltce opatřené zvláštní záklopkou. Dlouhý a tenký ocas je pokryt šupinami a řídkými štětinami. Na spodní straně se nacházejí žlázy vylučující kapičky pižmem páchnoucí tekutiny.

blank
Bércoun Petersův patří k největším a nejbarevnějším zástupcům svého řádu a těší také návštěvníky v ZOO Praha. (Foto: Joey Makalintal / commons.wikimedia.org / CC BY 2.0)

Akční hrdinové s rychlýma nohama

Nápadné jsou také prodloužené zadní končetiny, které mají srostlé bércové kosti. V klidu se pohybují po čtyřech, ale při vyrušení hopkají po zadních jako malí klokánci rychlostí až 25 km/h. Bércouni často buší zadníma nohama o zem, přičemž údery jsou někdy tak neuvěřitelně rychlé, že splývají.

„Bubnování“ má komunikační význam. Tato zvířátka mají vynikající smysly a díky rychlým reflexům a přirozeně velké ostražitosti jsou připravena dát se na útěk při sebemenším podezřelém zvuku nebo jiném vyrušení.

Svá teritoria si hájí velmi tvrdě, pokud na jejich území zabloudí některý z blízkých sousedů, bércouni okamžitě nastoupí do akce. Agresivní útok, doprovázený vřískotem, zahrnuje kousání, vytlačování tělem, boxerské údery i kopání a všechno se stane neuvěřitelně rychle, takže se nezvaný host ani nestačí pořádně vzpamatovat.

Spolu, ale každý na vlastní pěst

Na těchto územích žijí bércouni v monogamních párech, ale jen málokdy jsou pohromadě. Pomocí pachových značek jen sledují, kde se druhý z dvojice právě nachází. Staví si dokonce i každý vlastní obydlí.

Ve vrhu nemívají mnoho mláďat, ale ta jsou dobře vyvinutá, osrstěná, vidí a krátce po narození samostatně běhají. První tři týdny zůstávají mláďata v hnízdě a pak asi týden chodí s matkou. Po odstavení a osamostatnění pobývají na území rodičů ještě zhruba šest týdnů a poté se vydají vlastní cestou.

blank
Bércouni žijí v Africe v různém terénu, od skalnatých oblastí po zalesněné regiony.(Foto: Marktittley / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 4.0)

Znovuobjevený druh

Bércouni se živí hmyzem a v Africe je lze najít prakticky v jakémkoliv terénu, od Namibijské pouště přes kamenité pláně až po husté lesy. Existuje 20 druhů bércounů, jejich velikost se pohybuje od 10 do 30 centimetrů, z nichž jeden byl dlouho považovaný za vyhynulý.

Jde o bércouna somálského, který byl naposledy spatřen v roce 1968 a poté znovu až o více než půl století později. V roce 2020 je totiž objevila vědecká výprava v malém africkém státě Džibutsku. „Byli jsme opravdu u vytržení, když jsme otevřeli první past a uviděli ocas s krátkou štětičkou srsti, což je typické pro bércouna somálského.

Podívali jsme se po sobě a věděli jsme, že jsme narazili na něco mimořádného,“ popisuje americký expert Steven Heritage, člen objevitelské výpravy. Tým dlouho neviděného tvorečka chytil do jedné z velkého množství pastí, kde jako návnadu použil směs, složenou z arašídového másla, ovesné kaše a droždí.

blank
Tato drobná zvířátka mají specifickou stavbu zadních končetin, mohou se po nich dokonce pohybovat bez využití předních tlapek.(Foto: Vassil / commons.wikimedia.org / CC0)
Foto: commons.wikimedia.org Titulka (Foto: Galen B. Rathbun / commons.wikimedia.org / CC BY 3.0)
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Neumí se o nic postarat a je líná
skutecnepribehy.cz

Neumí se o nic postarat a je...

Vždy jsem si myslela o své...
Domažlice, srdce Chodska
epochanacestach.cz

Domažlice, srdce Chodska

Město Domažlice a celá...
Podzimní očista pokožky
iluxus.cz

Podzimní očista pokožky

Nastává čas dlouhých, bylinkami provoněných...
Tichomořské sídlo Matta Damona
rezidenceonline.cz

Tichomořské sídlo Matta Damona

Poprvé za celá desetiletí se věhlasný...
Opravdu má Matonoha mladší milenku?
nasehvezdy.cz

Opravdu má Matonoha mladší...

Má doma krásnou manželku, ale...
Italská sekaná s paprikami a olivami
tisicereceptu.cz

Italská sekaná s paprikami...

Když se řekne sekaná, vybaví se nám nejspíše...
Pozoruhodný svět vyder
21stoleti.cz

Pozoruhodný svět vyder

Je známo, že polovodní savci jsou velmi...
Daniela chce od Ondřeje jediné… Mít společné děťátko!
nasehvezdy.cz

Daniela chce od Ondřeje jediné…...

Vztah moderátorky...
Ušijte si originální bytové doplňky a dekorace
panidomu.cz

Ušijte si originální bytové...

Originální kousky, které si ušijete sami, dodají...
Záhadná fosilie ženy z Guadeloupe měla ambici přepsat lidskou evoluci
enigmaplus.cz

Záhadná fosilie ženy...

Současný zámořský departement Francie...
Bájný fénix: Dokáže obelstít smrt?
enigmaplus.cz

Bájný fénix: Dokáže...

Krásný pták, velký asi jako orel, jehož peří...
Jak se rozhoduje buňka?
epochalnisvet.cz

Jak se rozhoduje buňka?

Prestižní evropský grant – ERC...