Jméno Isaac Newton je jedním ze symbolů seriózní vědy. Ale i on se věnoval činnostem, které bychom dnes pojmenovali spíše jako okultní.
Těžko dnes říci, zda spíše z dlouhé chvíle nebo z opravdového zájmu se Newton v roce 1704 pustil do takových výpočtů. Každopádně, jako vodítko mu posloužil fragment Bible z Danielovy knihy:
„…že po uložení času, a uložených časech, i půl času, a když docela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci.“
Newton vycházel z předpokladu, že prorocký rok trvá 360 let. (Některé teorie ovšem tvrdí, že trvá jen 360 dní a téměř se tedy svou délkou kryje s rokem „normálním“.) Zmíněný citát z bible podle něj zahrnuje tři a půl prorockého roku tedy 1260 let.
Pomyslné odbíjení lidstvu mělo podle Newtona začít v roce 800 našeho letopočtu. V tomto roce totiž obnovuje Karel Veliký Svatou říši římskou. Konec světa by tedy měl nastat v roce 2060….
Newton ovšem nebyl zdaleka jen fyzik. Žil v době, kdy se věda zdaleka tak nespecializovala a mezi filozofií a vědou nebyly rozevřené nůžky. Vedle fyziky se tak zabýval i matematikou a astronomií, ale také teologií a filozofií, ba dokonce alchymií.
Jeho záběr byl tedy široký. Navíc, v Newtonově době, byla třeba astrologie uznávanou vědou. Ostatně, téměř každý člověk by občas rád alespoň koutkem oka nahlédl do budoucnosti. Proč by právě Isaac Newton nemohl být výjimkou?
Nabízí se ještě jedno vysvětlení, proč se Newton pokusil spočítat konec světa.
Apokalyptické představy lidstvo přitahovaly vždy, koneckonců se o tom můžeme přesvědčit i dnes díky popularitě katastrofických filmů nebo šířením nejrůznějších fake news na sociálních sítích.
Přelom 16. a 17. století byl těmito představami snad ještě posedlejší.
Zánik světa se objevuje v mnoha tehdejších literárních dílech a je možné, že neustále opakování apokalyptických vizí Newtona otrávilo a štvalo natolik, že jako uznávaná vědecká i teologická autorita se rozhodl rozjitřenou veřejnost uklidnit.
A to se mu zřejmě i podařilo. Ovšem, naše děti mají díky Newtonovi o čem přemýšlet….
