Čeští odborníci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se zapojili do mezinárodního výzkumu, jehož zaměřením bylo pozorování migrační trasy pěvce z čeledi pěnkavkovití (Fringillidae) hýla rudého (Carpodacus erythrinus).
![Studie je vůbec první, jež kombinuje porovnání matematické predikce ideální trasy a trasy skutečné. Foto: Erik_Karits / pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/03/hyl-2-768x511.jpg)
Středně velký pták s nápadným červeným zbarvením při migraci dává přednost nepříliš prozkoumané indoevropské letové trase. Zatímco na jaře hýl volí cestu s příznivými větrnými podmínkami, na podzim preferují tu, která nabízí dost potravy. Na studii spolupracovali vědci z 16 vědeckých institucí a 7 evropských zemí.
Jejich život v Česku
„Výzkum probíhal na lokalitách od Finska po Bulharsko, přičemž český tým sbíral data v ČR a Bulharsku.
V rámci sběru dat jsme spolu s kolegy překonávali úskalí lokálních povodní, kdy jsme se během odchytů hýlů rudých brodili chvílemi i po krk v rozvodněné Vltavě ve Vltavském luhu, ale zároveň si užívali nádherných scenérií během terénní práce na Šumavě i v pohoří Pirin,“ sdělil Tomáš Albrecht, evoluční eokolog a ornitolog.
![Vědci nakonec došli k závěru, že zatímco na podzim chtějí ptáci ušetřit co nejvíce energie a zaměřují se spíše na potravní zdroje, na jaře spěchají na své sídliště. Foto: Erik_Karits / pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/03/hyl-3-768x511.jpg)
Důležité srovnání
Strategií, kterou vědci zvolili při sledování hýlů, bylo, že se zaměřili na možné překážky a koridory na trase. K návrhu vhodné trasy pro hýly bylo využito matematických modelů, následovalo porovnávání se skutečnými cestami, jež pěvci urazili.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Odborníci ptáky sledovali díky geolokátorům, které hýlům připevnili na záda. Takto bylo označeno několik desítek ptáků.
![Ptáci využívají optimální větrné koridory. Foto: Cock-Robin / pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/03/hyl-4-768x511.jpg)