Začátek 15. století je bouřlivým obdobím především pro katolickou církev. Za její hlavu se totiž v té době prohlašují dokonce tři papežové, z nichž jeden má dokonce pověst piráta. Římský král Zikmund je odhodlaný situaci co nejrychleji řešit. Svolává proto na listopad 1414 koncil do německé Kostnice.

Jenže církev má i jiné problémy. Třeba jednoho neposlušného kněze, který se ve svých pražských kázáních věnuje i kritice církve a nabádá k její reformě. Odpustky jsou podle něj hřích, papež je Antikrist a z Bible mohou číst i laici.

Tak znějí některé teze Jana Husa (1370–1415), které budí pobouření mezi duchovními i šlechtici a vedou k tomu, že se od kazatele odvrací i jeho dlouholetý podporovatel, král Václav IV. (1361–1419).

Vše vyvrcholí sporem s Pražskou teologickou fakultou i celou církví. Hus je označen za bludaře a vyzván, aby obhajoval své učení. Má se tak stát právě na koncilu, který se rychle blíží.

Jiskra, jež zažehla požár

Zikmund (1368–1437) zve Husa do Kostnice a ten 11. října 1414 skutečně vyráží v domnění, že bude moci svobodně disputovat o své nauce a víře. Kazatel míří na koncil v doprovodu několika šlechticů.

Jenže místo teologické výměny názorů je na místě obžalován, uvězněn a po zdlouhavém procesu nakonec odsouzen a upálen. Jeho smrt má však opačný účinek, než si koncil sliboval.

Místo umlčení kacířského učení dochází k jeho rychlému šíření a k následné husitské revoluci, která na několik dlouhých let mění Čechy v nepřehledné bojiště a hřbitov několika křížových výprav.

Jan Hus na obrazovce

O Janu Husovi si lze přečíst obrovské množství materiálů. Několikrát se ale objevil i na televizních obrazovkách.

Zmínit je potřeba především historické drama Jan Hus z roku 1954. I když vykreslení Jana Husa či krále Zikmunda značně zkreslila komunistická propaganda, na svoji dobu jde o velkolepou podívanou.

Novější ztvárnění příběhu Jana Husa pochází z roku 2015. Jde o minisérii s Matějem Hádkem (*1975) v hlavní roli. A i když si i ona vysloužila mnoho kritiky, za zhlédnutí rozhodně stojí.