V 19. století se o nějakém rušném bulváru ještě nedá mluvit, a tak první dva názvy Říčanská a Černokostelecká pocházejí ze směru, kam vede. Táhne se od Václavského náměstí přes Vinohrady až do Strašnic.
Podle dobových svědectví ještě na přelomu 19. a 20. století jde o silnici mezi poli a sady, kde je jenom sem tam nějaké stavení. Už tenkrát ale má odbočky k olšanskému, vinohradskému, židovskému a evangelickému hřbitovu.
Francouze vymění za Němce
V letech 1884–1920 pro ni úředníci vyberou jméno Jungmannova podle českého jazykovědce Josefa Jungmanna (1773–1847).
Roku 1920 ji pro změnu pokřtí na Fochovu. Francouzský maršál Ferdinand Foch (1851–1929) velí během 1. světové války vojskům Trojdohody.
Pod jeho velením bojují i naši legionáři na západní frontě! Při ukončení 1. světové války dokonce určuje Němcům podmínky příměří. Za protektorátu ale jeho jméno nevyhovuje, a tak ho střídá Schwerinova. Pruský maršál Kurt Christof Schwerin (1684–1757) má správný původ, bojuje ve službách krále Fridricha II. a umírá v bitvě u Štěrbohol v květnu 1757.
Roku 1945 se ulice krátce jmenuje opět Fochova, ale o rok později je všechno zase jinak.
Místo Stalina raději víno
Na dlouhou dobu se stává třídou Stalinovou podle sovětského vládce Josifa Vissarionoviče Stalina (1879–1953).
Název se udrží ještě dost dlouho poté, co roku 1956 první tajemník ÚV KSSS Nikita Sergejevič Chruščov přednese na 20. sjezdu sovětské komunistické strany projev, ve kterém Stalina kritizuje.
Teprve roku 1962 se ulice stává neutrální Vinohradskou podle názvu celé čtvrti. Vinice tu totiž zakládá ve 14. století sám císař Karel IV.!