Zápis v lodním deníku ze dne 9. ledna 1493 tvrdí, že sám Kryštof Kolumbus „předchozího dne zřetelně viděl tři mořské panny, jak se vynořily z vln. Ale nejsou tak krásné, jak se říká, protože jejich tváře měly poněkud mužské rysy.
“ Podle badatelů se zklamání slavného mořeplavce nelze příliš divit. Zřejmě totiž zahlédl kapustňáky.
Legendy o mořských pannách či sirénách, lákajících námořníky do záhuby, tedy nemusí být jen výplodem fantazie. I když nejsou reálné předlohy tak půvabné ani éterické, jak tato mýtická stvoření vykreslují báje, jsou rozhodně zajímavé.
Podívejme se blíže na život roztomilých mořských stvoření z řádu sirén, která patří k nejpřátelštějším tvorům ve zvířecím světě.
Rozkošní nenasytové
V současné době existují 3 žijící druhy kapustňáků. Jde o kapustňáka jihoamerického (Trichechus inunguis), kapustňáka širokonosého (Trichechus manatus) a kapustňáka senegalského (Trichechus senegalensis). Jejich jména označují regiony, ve kterých žijí. Kapustňák jihoamerický žije v povodí řeky Amazonky. Kapustňák senegalský má domov podél pobřeží a v řekách západní Afriky a kapustňák širokonosý se pohybuje ve vodách okolo jihu a východu Spojených států amerických, několik tuláků se dostalo dokonce až na Bahamy.
Kapustňáci obvykle žijí v pobřežních oblastech a ústích řek, kde konzumují mořské trávy, sladkovodní vegetaci a řasy. Tito býložravci přitom každý den sní i více než 10 procent své tělesné hmotnosti!
Zatímco kapustňák jihoamerický je jako jediný výhradně sladkovodní tvor, kapustňáci širokonosí a senegalští zvládnou bez problémů pobyt ve slané i ve sladké vodě.
Milují teplou vodu
Teplota vody je přitom pro tato stvoření velmi důležitá. Nemají silnou vrstvu podkožního tuku, jejich metabolismus je pomalý a tak nejsou dlouhodobě schopni tolerovat teploty pod 20 ° C. V chladnějších měsících proto hledají možnost, jak se zahřát, například u elektráren, které vypouštějí teplou vodu.
Kapustňáci se nad hladinu vynoří zhruba vždy po 3 až 5 minutách, aby se nadechli, i když mohou pod vodou vydržet i 15 až 20 minut. Dorůstají velikosti podle druhu od 2,4 do 4 metrů a váží 200 až 600 kilogramů.
Jejich velké, silné ocasy jim pomáhají při pohybu ve vodě. Dokážou plavat průměrnou rychlostí asi 8 km/h, ale pokud potřebují, mohou krátkodobě zvýšit rychlost až na 24 km/h.
Inteligentní stvoření
Zatímco lidé projdou kompletní výměnou chrupu jen jednou za život a po ztrátě zubu v dospělosti jim už nový nenaroste, kapustňákům rostou nové stoličky nepřetržitě po celý život. Když se jejich přední zuby následkem konzumace stravy s drobnými zrnky písku opotřebují a vypadnou, tlačí nově vyrostlé stoličky na jejich místo ostatní zuby.
Ve srovnání s našimi mozky mají tato rozkošná zvířata mozky hladké a jejich poměr k velikosti těla patří k nejnižším ze všech savců. To však neznamená, že by jim scházela inteligence. Podle vědecké studie z roku 2016 jsou prý „stejně zdatní v experimentálních úkolech jako delfíni.“
Anatomické zvláštnosti
Savci také mají obvykle 7 krčních obratlů. U kapustňáků jich najdete pouze 6, což způsobuje, že nemohou obrátit hlavu na stranu, ale musí otočit celé tělo, aby se podívali směrem, kterým potřebují (další výjimkou jsou také lenochodi).
Jejich oči jsou malé, ale zrak mají relativně dobrý. Stejně tak se sluchem nemají potíže, přestože u nich neexistuje žádná vnější ušní struktura, protože mají dobře vyvinuté vnitřní sluchové ústrojí.
Plíce kapustňáků mají jedinečný tvar. Zatímco u jiných savců jsou umístěny v hrudním koši, u kapustňáků jsou dlouhé a ploché. Táhnou se po celé hřbetní straně. Předpokládá se, že se kapustňáci vyvinuli ze čtyřnohých suchozemských savců před více než 60 miliony let.
S výjimkou kapustňáka jihoamerického mají na koncích ploutví i pozůstatky drápů, které měli, když žili na souši.
Dva roky spolu
Březost u samic kapustňáků trvá okolo 12 měsíců. Mládě se rodí ve vodě, obvykle vždy jedno v intervalu 2 až 5 let. Matka mu po porodu pomůže dostat se nad hladinu a už během prvních hodin svého života je schopné samostatně plavat.
Mateřským mlékem se živí často až do 2 let. Matka a potomek se v této době od sebe prakticky nevzdalují. Jako doplněk k mateřskému mléku může mládě kapustňáka začít okusovat rostliny už ve věku několika týdnů.
Za pět let pak dosáhne pohlavní zralosti a bude připraveno mít vlastní mláďata. Kapustňáci se dožívají podle druhu až 40 let.
Přátelští a zvědaví obři
Na Floridě se kapustňáci stali oblíbenou turistickou atrakcí a lidé se s nimi koupou a potápějí. Přestože jsou chráněni zákonem, stále se najdou osoby, které v hloupostech nezastaví ani paragrafy. Například v roce 2012 byla na Floridě zatčena žena za jízdu na kapustňákových zádech.
To k nejbližším žijícím příbuzným sirén by si podobné důvěrnosti dovolil málokdo. Těmi jsou totiž sloni (a vědci se domnívají, že i damani, malí savci, obývající Afriku a Střední východ). Kapustňáci se vyvinuli ze stejných suchozemských zvířat před více než 50 miliony lety.
Živočich, který je podobný kapustňákům, je dugong indický (Dugong dugon). Patří spolu s kapustňáky také do řádu sirén, ale je (jediným žijícím) zástupcem čeledi dugongovitých. Dugongové žijí v Indickém a Tichém oceánu a i když jsou podobní kapustňákům, liší se v určitých anatomických detailech, například tím, že mají v ocasu zářez.
V současné době dugonga a všechny 3 druhy kapustňáků klasifikuje známý Červený seznam, vydávaný Mezinárodním svazem ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature), jako zranitelné druhy.
A kdo chce, může kapustňákům pomoci: https://www.savethemanatee.org/how-to-help/adopt-a-manatee/.
