Skip to content

Poznejte 16 nejkrásnějších přírodních jevů světa!

Příroda dokáže vyčarovat neuvěřitelné úkazy, které okouzlí nejedno oko.  Na naší planetě existují tisíce zázraků. EpochaPlus.cz vám představí ty nejúžasnější z nich…

Modrá láva

Kde: Indonésie

O co jde: Z otvoru sopky uniká při velmi vysoké teplotě modré magma

Vybuchující sopky děsily lidstvo po celá staletí. Ve východní části ostrova Jáva se nachází unikátní sopka Gunug Merapi, jinak nazývaná „Hora ohně“. Nejedná se ale o obyčejný vulkán, tento chrlí modrou lávu. Jak je to možné? V přilehlé oblasti se totiž nalézá bohaté naleziště síry. Když jsou sirné plyny vystaveny kyslíku a ozářené roztavenou horkou lávou, zbarvuje ji do safírově modré barvy.  Její tok je navíc pomalejší a má vyšší teplotu v rozmezí 600–900 °C. Plameny je ale možné vidět pouze v noci.

U sopky se také nachází malebné vulkanické jezero s tyrkysově zbarvenou vodou. Koupání v něm se ale nedoporučuje. Jedná se totiž o nejkyselejší jezero na naší planetě.

Zamrzlé květiny

Kde: Arktida

O co jde: Květiny se vyskytují v arktických vodách a vznikají vlivem rozdílných teplot mořské vody a okolní atmosféry.

Ledové květy dávaly vědcům dlouho zabrat. Tyto přírodní útvary vyrůstají z povrchu nově vytvořeného ledu, a to za nízkých okolních teplot a suchého podnebí. Jejich struktura je velmi jemná a mají tvar podobný lístku kapradí. Rostliny zkoumal i tým brněnských vědců pomocí elektronového mikroskopu. Čeští výzkumníci tak vyvrátili hypotézu, že ledové květy mají podíl na vzniku slaných aerosolů v polárních oblastech, které nepříznivě ovlivňují ozonovou vrstvu.

Květiny jsou až 3x slanější než mořská voda, jelikož mají schopnost nasávat z mořské vody sůl.

Ohnivý vodopád Koňský ohon

Kde: Kalifornie, Spojené státy americké

O co jde: Ohnivý vodopád vzniká díky září zapadajícího slunce.

V Yosemitském národním parku se nachází vodopád nazývaný „Koňský ohon“, který padá z 610 metrů vysokých skalních útesů nejvyššího žulového monolitu světa, hory El Capitan. Jev, který vidíte na obrázku, je k vidění pouze za určitých příznivých podmínek. Ty tvoří je dostatečné množství vody a sklon slunečních paprsků. Vzniká tak úžasný optický klam, že z útesů padá dolů žhavá sopečná láva.

Úkaz lze pozorovat jen několik dnů v měsíci únoru kolem poledne. Místo v tu dobu patří k nejvyhledávanějším fotografickým atrakcím.

Jezero smrti Natron

Kde: Tanzanie

O co jde: Některá zvířata zde zkameněla. Voda v jezeře má totiž podobné vlastnosti jako louh sodný.

Africké jezero s rozlohou 600 km2 a hloubkou 3 metry patří k nejpodivnějším místům na zemi. Zvířata se zde mohou změnit v kámen. Jak je to možné? Voda v jezeře má velmi zásadité pH, a proto působí jako žíravina. A její teplota dosahuje až 60 °C.  Pro zvířata, která tu nejsou zvyklá žít, to může znamenat rozsudek smrti. Voda je může popálit, hlavně na kůži a očích. I přesto se mnozí živočichové dokázali na život zde adaptovat. Postupem času se tu vytvořil unikátní ekosystém a Natron překvapivě překypuje životem.

Uhličitan sodný, který je obsažen ve vodě, je skvělým konzervantem. Využívali ho již staří Egypťané k mumifikaci.

Kvetoucí poušť

Kde: Chile

O co jde: Jen jednou za několik let se poušť Atacama mění v nádhernou kvetoucí zahradu.

Poušť Atacama v Chile patří mezi nejsušší místa na Zemi. Prší zde jen velmi zřídka. V jejím středu se údajně nacházejí oblasti, kde nepršelo stovky až tisíce let. O to zajímavější je úkaz, který se děje jednou za 5 až 7 let. Naposledy se tak stalo v roce 2015, kdy Atacamu skropily silné lijáky a proměnily ji v růžově kvetoucí oázu. V některých částech zde napršelo během 12 hodin tolik, co jindy za celých sedm let. Vykvetly zde květy slézu a dalších 200 rostlin.

Teploty na poušti se v létě přes den pohybují okolo 50 °C, v noci padají až k 0 °C. Díky přírodním podmínkám využívá oblast také NASA k testům zařízení pro mise na Mars.

Nekonečná vlna

Kde: Brazílie

O co jde: Dvakrát do roka se atlantský příliv setkává s proudem říční vody v ústí Amazonky a vzniká tento unikátní jev.

Člověk si představuje nekonečné vlny většinou na širém moři. Tento úkaz se ale vyskytuje na řece Amazonce v období února a března. Místní indiáni jej nazývají slovem pororoca. Jak se ale na největší řece světa objeví? K vytvoření vlny dochází k momentu, kdy se oceánský příliv dostane k ústí Amazonky. Vlna zpočátku dosahuje výšky kolem 5 metrů, postupně se ale snižuje. Přesto je k vidění ještě 800 km proti proudu řeky.

Vlnu mají v oblibě především surfaři. Nejdelší zaznamenaná jízda trvala skoro tři čtvrtě hodiny a podařilo se při ní urazit téměř 15 km.

Parní věže

Kde: Island

O co jde: Vznikají vlivem geotermální činnosti a v kombinaci s polární září vypadají nádherně.

Tajemný ostrov Island je proslulý svou geotermální činností a vulkanickou aktivitou. Nachází se zde mnoho gejzírů a horkých pramenů, ale také tzv. parních věží. Ty se nacházejí především v oblasti Hverir. Vyskytují se zde také černé řeky, které dotvářejí velmi zvláštní a ponurou atmosféru.

Nejkrásnější jsou parní pilíře s polární září, kdy se jejich pára odráží v obrazu na hvězdné noční obloze.

Vulkanické blesky

Kde: po celém světě

O co jde: Při sopečných erupcích vzniká obří elektrostatický náboj, který bouřky způsobuje.

V běžných bouřkách jsou původcem blesků srážky krystalků ledu, které třením generují dostatek elektrického náboje k vyvolání blesku. Sopečný mrak je méně předvídatelný. A jak vzniká? Podobně jako ten klasický. Příčinou je statická elektřina, která vzniká třením prachových částic v hustých mračnech popela. Vzniklý náboj pak vygeneruje blesk. Druhý zdroj blesků je ve stratosféře vysoko nad zemským povrchem, kde dochází ke tření ledových krystalků.

Blesky bývají dlouhé až 100 metrů. Byly pozorovány nad činnými sopkami Redoubt, Sakurajima, Eyjafjallajökull nebo Etna.

Krvavý vodopád

Kde: Antarktida

O co jde: Krvavě červenou barvu Taylorova ledovce způsobuje slaná voda s vysokým obsahem železa.

Krvavé vodopády v Antarktidě objevil v roce 1911 Griffith Taylor. Ještě dlouho poté ale zůstaly zahaleny rouškou tajemství. Vědci totiž nemohli přijít na to, proč voda pod ledovcem nezamrzá, i když je její průměrná teplota -17 °C, a co je příčinou její prapodivné červenohnědé barvy. Původně si mysleli, že barvu způsobuje aktivita červených řas. Speciální radar ale prokázal, že zbarvení vyvolává oxid železa. Pod ledovcem se totiž nachází síť řek se slanou vodou, která obsahuje oxid železnatý. Sůl ve vodě pak navíc vytváří teplo, díky čemuž voda neustále taje. I v tomto nehostinném prostředí žijí i unikátní druhy bakterií.

Jezero je staré už více než dva miliony let. Voda, která napájí vodopád, je velmi slaná, zhruba 4x slanější než vody světových oceánů.

Podvodní vodopády

Kde: Mauricius

O co jde: Ve skutečnosti o žádné vodopády nejde. Krásnou iluzi vytvářejí proudy písku, „stékající“ do moře.

Tento přírodní fenomén se ukrývá u jihozápadní části ostrova Mauricius v Indickém oceánu. Místo patří k nejfotografovanějším místům světa hlavně kvůli optické iluzi, kterou vytváří. Voda totiž vypadá, jako by prudce padala do středu Země. Průzkumy ale ukázaly, že se jedná o velké nánosy písku z pobřeží, které se vlivem oceánských proudů přesouvají od pláže směrem do oceánu.

V realitě je díra hlubší jen o přibližně 10–20 metrů než výše položená část šelfu.

Věčná bouřka

Kde: Venezuela

O co jde: město, kam udeří 40 000 blesků denně

Ve Venezuele existuje město Maracaibo, které proslulo jako magnet na blesky. Tato neustálá bouře trvá už miliony let. Jak to tomuto jevu došlo? Vědci jsou přesvědčeni, že příčinou bouřky jsou geologické vlastnosti terénu kolem řeky, které způsobují neustálý nízký tlak. Vliv má jistě i studený vzduch z And a ionizovaný metan z rozkládající se vegetace u jezera. Místní si přejí, aby bouře nikdy neustala, jelikož je tato energie největším přírodním generátorem ozonu na planetě.

Ročně zasáhne místo přes milion blesků. Ty se staly výborným navigačním signálem pro rybáře i cestovatele. A několikrát dokonce pomohly zabránit vpádu nepřátel. Město je vidět až na vzdálenost 450 km. Každý z blesků má takovou sílu, že by rozsvítil 100 milionů žárovek.

Velká modrá jáma

Kde: Belize

O co jde: Jde o útvar, který vznikl krasovou činností v dobách, kdy tu ještě nebylo moře.

V Honduraském zálivu, asi 72 km od Belize City, se nachází Velká modrá jáma. Tato prohlubeň dokonalého kruhového půdorysu o průměru 300 metrů a hloubce 124 metrů vznikla během dob ledových, kdy byla hladina moře výrazně nižší, než je v současnosti. Jedná se o závrt krasového původu, kdy se rozpouštěla vápenatá hornina. Časem se tak utvořila jeskyně, u které se probořil strop, a celá formace se ocitla pod vodou.

V roce 2014 místo zkoumali vědci z Texaské a Louisianské university, kteří odebrali vzorky sedimentů a zjistili, že mezi lety 800–900 n. l. došlo na Yucatanském poloostrově ke snížení srážek, zároveň ubylo hurikánů.

Vodní vír Malström

Kde: Norsko

O co jde: Silný mořský proud v Norském moři vzniká střetem dvou příbojových vln.

V Norském moři mezi Lofotskými ostrovy se objevuje silný mořský proud, který získal označení Malström. Tento unikátní jev vzniká díky specifickým vlastnostem přílivu a odlivu a zvláštnímu povrchu mořského dna. Vír o průměru 40 až 50 metrů ale na rozdíl od ostatních vírů nevzniká v průlivu ani zátoce, nýbrž v otevřeném moři. Nejsilnější je v období od července do srpna.

Proudy s sebou nesou různé mikroorganismy, čímž přitahují ryby a rybářské čluny. Pro ně ale mohou být velmi nebezpečné.

Duhové eukalypty

Kde: Filipíny

O co jde: Pigmenty, které obsahují mikroorganismy, vytvářejí na kmenech eukalyptů nádherné barevné kompozice.

Duhové eukalypty vynikají nejen svou krásou, ale také tím, že patří mezi jediný druh blahovičníku, který neroste v Austrálii. Nejtypičtější je na něm jeho barevný kmen. Kůra se z něj totiž loupe sama, a to způsobem, že se pod ní ukazují různě zbarvené pruhy lýka. V posledních letech se také zjistilo, že tento blahovičník výborně zpevňuje erodovanou půdu a dokáže rychle zaplnit prázdná místa po vytěžených lesích. Jedná se totiž o nejrychleji rostoucí strom světa.

Strom se používá na výrobu bílého papíru. Američané ale z jeho dřeva vyrábějí i nábytek. Na rozdíl od ostatních blahovičníků nelze z tohoto druhu získávat aromatické oleje.

Podvodní „kruhy v obilí“

Kde: Japonsko

O co jde: Autory těchto geometrických tvarů jsou samci ryby fugu (čtverzubec). Vytvářejí je oscilačními pohyby svých ploutví.

Velké a překrásné podmořské kruhy trápily vědce velmi dlouho dobu. Tajemné obrazce byly připisovány nadpřirozeným silám nebo mimozemšťanům. Vysvětlení je ale mnohem prostší. Obrazce vytváří japonská rybka, konkrétně čtverzubec. Maličcí samečci čtverzubce tímto uměním lákají samičky k páření. Poprvé byly tyto rybky spatřeny v roce 1995. Samci budují kruhy opakovaným narážením na dno, přičemž útvary hloubí svými ploutvemi.

Jakmile dojde k páření se samičkou, samci se přestanou o kruhy zajímat a po rozmnožení místo zcela opouštějí.

Migrace rudých krabů

Kde: Vánoční ostrov

O co jde: Na Vánočním ostrově putuje každoročně 120 milionů krabů z lesa směrem k oceánu.

Migrace „vánočních“ krabů je označována za jeden ze zázraků přírody. Na svou několikakilometrovou cestu se vydává více než 120 milionů rudě zabarvených suchozemských krabů. Pro kraby je to trasa mimořádně náročná, musejí překonávat nejrůznější překážky a mnoho z nich končí pod koly automobilů. Migrace trvá dva týdny, přičemž ji zahajují monzunové deště na začátku listopadu, kdy krabi opouštějí své příbytky v pralese a směřují k moři, kde se rozmnožují.

Krabi si svou cestu „plánují“ tak, aby k moři dorazili v období novoluní, kdy je nejvyšší příliv. Po spáření se vracejí zpět do vnitrozemí, zatímco samičky ještě 14 dní opatrují oplozená vajíčka.

 

Foto: Shutterstock,com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …