Kopáči Německé orientální společnosti se v prosinci 1912 probírají sutinami jednoho amarnského domu, označovaného jako P47.2. Patřil zručnému sochaři Thutmosovi, který si po smrti kacířského faraona Achnatona, tak jako mnozí další, sbalil jen to nejnutnější a opustil město.
To, co nepotřeboval, zanechal v Amarně.
Znenadání se poblíž východní stěny domu cosi zaleskne. Dělníci zpozorní. Z hromady kamení na ně září jasně kolorovaný dlouhý štíhlý krk ženské busty.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Vysoká modrá královská koruna se seříznutým vrškem je charakteristickým znakem Achnatonovy manželky Nefertiti (asi 1370–asi 1330 př. n. l.).
O ní se novodobí archeologové dozvídají stále víc s tím, jak postupně odhalují ruiny kdysi výstavného města Amarny.
![Královna Teje na amarnském dvoře měla stále vliv. Ne ovšem tak veliký jako Nefertiti.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/01/2-22-768x557.jpg)
Zpočátku ji až nehorázně podceňují a největší vliv na Amenhotepa IV. alias Achnatona (vláda v letech asi 1351–1334 př. n. l.) připisují faraonově matce Teje (asi 1398–1338 př. n. l.).
Teprve s postupem času přiznávají Nefertiti větší podíl na moci. Přesto dodnes zůstává tato královna zahalena tajemstvími. Jediné, co lze o ní spolehlivě říct, je, že byla krásná…
![Amenhotep III. marně vyhlížel příjezd mitannské princezny. Už se ho nedožil…](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/01/3-21-768x1078.jpg)
Darovaná manželka
„Krásná žena přichází“ – tak ostatně zní překlad jména Nefertiti. Někteří historikové z něj navíc usuzují, že královna byla u egyptského dvora cizinkou. Její původ je jednou ze záhad, které Nefertiti obklopují.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Přišla snad do faraonova harému jako dar od některého ze spojeneckých vladařů? Do „podezření“ se dostává mitannský panovník Tušratta († asi 1340 př. n. l.).
Jakmile usedl na trůn, vstupuje s ním do jednání o ruku mitannské princezny faraon Amenhotep III. (vláda v letech asi 1388–1351 př. n. l.). Co na tom, že už je starý a trápí ho zdraví. Na další sňatek se nejspíš třese.
Než princezna Taduchepa stihne dojet do Egypta, je však faraon po smrti a ji s největší pravděpodobností zdědí do svého harému jeho následník Amenhotep IV. – Achnaton.
Mohla by být Nefertiti totožná s Taduchepou, jak se podle některých teorií traduje? Nejspíš ne. Nebyl by důvod, aby si změnila jméno.
![Achnaton poctil věrného služebníka Aje nebývalými poctami.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/01/4-18-768x1152.jpg)
Zůstane to v rodině
„Jméno jejího otce je Juja a jméno její matky je Cuja; ona je ženou mocného krále,“ rozesílá na upomínkových skarabech Amenhotep III. po celém Egyptě oznámení o své svatbě s Teje. Otevřeně svým poddaným přiznává manželčin nekrálovský původ.
Zřejmě odvrhl myšlenku na incestní poměr s některou ze svých příbuzných. Amenhotep IV. v tomto směru nejspíš následuje svého otce. Nefertiti s největší pravděpodobností pochází z některé egyptské vážené rodiny.
Královská krev jí však v žilách neproudí. V amarnském masivu se nachází hrobka vysokého úředníka a rádce králů Aje, který se později sám nakrátko stal faraonem (vláda v letech asi 1323–1319 př. n. l.).
Její zdi mimo jiné zdobí výjev, na němž Achnaton s Nefertiti odměňují věrného služebníka zlatem. To je ojedinělá pocta. Snad i proto se o Ajovi spekuluje jako o možném otci královny.
Aj byl navíc zřejmě bratrem Teje, tudíž se nabízí domněnka, že královna-matka hbitě obstarala synovi vlastní příbuznou.
![Haremheb se jako faraon snažil na své bezprostřední předchůdce na trůně rychle zapomenout.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/01/5-8-768x1028.jpg)
Sestra usedá na trůn
„Opatrovnice Velké manželky Nefertiti“ – tímto přídomkem se na nástěnných nápisech pro změnu chlubí Ajova manželka, která se stejně jako jeho údajná sestra jmenuje Teje.
Podle všeho byla chůvou Nefertiti a snad i její nevlastní matkou… A ještě jedna osoba se na starobylých nápisech pyšní příbuzenstvím s královnou Nefertiti. Jde o jistou Mutnedžemet, která by měla být její sestrou.
Na výjevech doplňuje královskou rodinu a s ní se později oženil vojevůdce Haremheb, který přibližně v letech 1319–1292 př. n. l. vládl Egyptu jako poslední faraon 18. dynastie. Chtěl snad sňatkem s Nefertitinou sestrou ospravedlnit svůj nárok na trůn?