Cizoložnice odporná,“ rozzuří se Lucius na svoji manželku. Nevěru nepromíjí. Ještě ten den se s ní rozvede. Nevěrná Caesonia se vrací zpátky do otcovského domu. Milostná avantýra ji přišla pěkně draho.

První rozvod v Římě proběhne v roce 306 př. n. l. Důvodem je neplodnost manželky. „Zákony dvanácti desek“, nejstarší dokument římského práva z poloviny 5. století př. n.

l., určuje, že muž ženu může opustit například kvůli tomu, že „otrávila jeho děti, padělala klíče a dopustila se cizoložství.“

Žena čeká na milence. Nevěra se jí ale vymstí.

Sbal se a zmiz

Pokud ale muž chce, vždycky nějakou příčinu najde. „Sbal si své věci“ řekne jednoho letního rána roku 230 př. n. l. Titus své ženě Holconii. Nemá k tomu žádný zvláštní důvod, jenom se dnes špatně vyspal.

Pro Holconii to znamená rozvod. Je propuštěná a vrací se do domu svého otce. Její věno ale manžel musí vrátit.

Odjeď, ať se můžu rozvést

Ženy musí čekat, než získají právo rozvést se z vlastní vůle. „Ponechávám ti tvoje věci“, poví Alleia svému muži Gnaeovi v roce 20 n. l. Obejde se to bez soudů a advokátů. Vychytralá Alleia pokukuje po atraktivním mladíkovi Decimovi.

Kdyby byla ještě mazanější, využila by k rozvodu nepřítomnosti svého muže. V císařském Římě je to běžné podle hesla „Vše, co se spojuje, je i rozpojitelné“. Dvě její přítelkyně se rozvedly a znovu vdaly během cesty manželů do daleké Germánie.

Plodná žena přináší výhru

Rozvod je ale někdy i dohodou mezi manželem ženy a jeho tchánem, nebo manželem a jeho přítelem za souhlasu tchána. Plodná manželka totiž znamená výhru. Potřebuje-li přítel dědice, můžete mu manželku „půjčit“. Rozvedete se s ní a on si ji vezme.

Až mu žena dá syna, vrátí vám ji zpátky. Způsobuje to nedostatek žen v Římě, žádanějšími dětmi jsou totiž chlapci, holčičky jsou po narození často odloženy nebo utopeny.